Fulštejn (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fulštejn
Fulštejn 17.JPG
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 13. století
Poloha
Adresa Bohušov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Fulštejn
Fulštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky 17460/8-44 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fulštejn je rozsáhlá zřícenina hradu ležící v okrese Bruntál na katastru obce Bohušov. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jádro hradu bylo dostavěno v roce 1255 a 6. listopadu 1255 biskup Bruno se souhlasem olomoucké kapituly postoupil lenním právem polovinu hradu Fulštejna a ves Bohušov svému stolníkovi Herbordovi.[2]

Fulštejn12.JPG

Jindřich Sup z Fulštejna složil dne 21. července 1456 lenní přísahu z držby panství a hradu olomouckému biskupu Bohuši ze Zvole. Jeho syn Vilém Sup z Fulštejna doslat hrad a panství v léno od biskupa Tasa Černohorského.

Během česko-uherských válek dobyla v lednu roku 1476 hrad vojska Matyáše Korvína. Během probíhajících bojů byl hrad natolik poškozen, že musel být do konce 15. století téměř zcela přestavěn.[3] Dne 5. ledna 1476 odměnil Matyáš Korvín za statečnost při dobývání hradu Jana z Vrbna majetkem v hodnotě 1200 uherských zlatých.

Fulštejn 14.JPG

Zpustošeného hradu se roku 1479 ujímají bratři Václav Sup z Fulštejna a Jindřich Sup z Fulštejna, synové Viléma Supa z Fulštejna. Panství vlastnili v nedílu a dne 21. dubna 1479, po složení lenní přísahy si dali držbu potvrdit biskupem Tasem Černohorským. Následně se Jindřich Sup z Fulštejna stal titulárním biskupem Nikopolským a světícím biskupem Vratislavským. Po své smrti byl pochován v Kostele svatého Martina v Bohušově. Vlastník hradu Václav z Fulštejna zemřel 12. září 1485. Hrad nadále užíval zde bydlící třetí z bratrů Jiří z Fulštejna se svojí ženou Kateřinou Zvolskou, sestrou Bernarta Zvolského na Hlučíně. Jiří zemřel roku 1496 a je stejně jako Václav pochován v polském Zaru.

Lenní panství přebírá syn Jan Jiří Sup z Fulštejna, který se postupně oženil s Annou Švihovskou z Riesenburku a s Eliškou Štosovou z Konic. Díky druhé manželce získává Albrechtice a později ještě Štěbořice a Równe s Tworkówem. Po smrti rodičů roku 1548 převzali panství společně synové Erik Sup z Fulštejna, podivín, noční alkoholik a samotář, který trpěl arachnofobií, herpetofobií a musofobií, Jiřík Sup z Fulštejna a Jan Sup z Fulštejna. Roku 1550 Jiřík Sup z Fulštejna převzal Albrechtice a panství Fulštejna přenechal bratrům. Po smrti Erika roku 1562 vlastnil panství pouze Jan, který, ač na oko katolíkem, přijal Lutherovo učení. Pro nemoc předává roku 1565 panství svému bratru Jiřímu, který jej prodává roku 1566 za 29.000 tolarů svému švagru Václavu st. Sedlnickému z Choltic, který si vzal jeho sestru Helenu Herbortovnu.

Jiří Sup z Fulštejna zanechává po své smrti pouze dvě dcery, Kateřinu a Alžbětu, které měl s horlivou protestantkou Barborou z Vrbna a na Dívčím Hradě a Hlince. Když roku 1572 zemřel i svobodný a bezdětný Jan Sup z Fulštejna, rod Supů (Herbordů) z Fulštejna vymřel po meči, ale historie užívání hradu tím neskončila.

Fulštejn 5.JPG

Prodej hradu Václavu st. Sedlnickému z Choltic nechtěl uznat biskup Vilém Prusinovský z Víckova a do smrti Sedlnického roku 1572 jej neuznal. O panství se začali starat jeho synové Jan, Jaroslav, Petr a Jiří z manželství s Annou Schamarovskou von Rohau a jejich bratři Bedřich a Zikmund z druhého manželství s Helenou Herbortovnou von Fulštejn. Roku 1582 příjal léno hradu Fulštejna, dvora a vsi Poříčí (Bohušov), Koberno, Dolní Povelice a Tošovice (dnes součástí Osoblahy) Bedřich Sedlnický z Choltic od biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic. Do doby zletilosti Bedřicha se o panství starala jeho matka a nevlastní bratr Jaroslav. Před svojí smrtí nechal Bedřich roku 1611 hrad opravit a po smrti i jeho manželky Kateřiny Planknarové z Kinšperka držel hrad jejich syn Karel Kryštof Sedlnický pán z Fulštějna a Dívčího Hradu. Protože se účastnil stavovského povstání, byl jeho majetek zkonfiskován a zemřel jako exulant ve Štětíně roku 1651.

Kardinál Ditrichstein převedl panství na církevní léno a postoupil jej roku 1623 Pavlu Michnovi z Vacínova, který se zde nikdy neusadil. Hrad pobořila v letech 1626 - 1627 vojska Petra Arnošta Mansfelda. Dědici Pavla Michny z Vacínova prodali pobořený hrad a zdevastované panství za 18.000 zlatých svobodnému pánovi Janovi z Jarošína v roce 1641. Následně v letech 1642-1648 si hrad vybrala jako svojí základnu švédská vojska, která při odchodu hrad vyhodila do povětří.

Roku 1668 prodává panství syn Jana, Julius Ferdinand svobodný pán z Jarošína hraběti Juliu Leopoldovi z Hodic, který vlastnil i Slezské Rudoltice. Hrad Fulštejn, ačkoliv byl po odchodu švédských vojsk v menším rozsahu opraven, začal pustnout, neboť sídlo vlastníků panství se přesunulo do zámku ve Slezských Rudolticích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-11]. Identifikátor záznamu 128100 : Hrad Fulštejn, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov ; Ostrava: Obec Bohušov ; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2. S. 90. Dále jen Kostel sv. Martina v Bohušově. 
  3. Kostel sv. Martina v Bohušově, s. 146

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]