Přeskočit na obsah

Leo Kalda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leo Kalda
Leo Kalda
Leo Kalda
Rodné jménoLeo Friedrich Katz
Narození10. dubna 1880
Bílovec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. října 1956 (ve věku 76 let)
Záhřeb
JugoslávieJugoslávie Jugoslávie, dnes Chorvatsko
VzděláníAkademie der bildenden Künste Wien
Povoláníarchitekt
Znám jakoLav Kalda,
DětiRadovan Kalda, Lav Kalda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo Kalda rozený Leo Friedrich Katz, chorvatsky Lav Kalda, též Leon či Lavoslav, (10. dubna 1880 Bílovec[1] (německy Wagstadt) – 10. října 1956 Záhřeb) byl chorvatský architekt původem ze Slezska.

Narodil se v židovské rodině Katzů v Bílovci. Po konverzi k evangelické víře změnila rodina příjmení na Kalda. Mládí prožil na Valašsku a Slovácku.

Absolvoval Německou stavební průmyslovou školu v Brně. Krátce nato v roce 1898 jej pozval do Záhřebu stavitel Martin Pilar, rovněž původem z Čech. Kalda tak začal pracovat pro významnou záhřebskou stavební firmu Pilar, Mally & Bauda. Zaměstnavatelé rozpoznali Kaldův talent a poslali jej v roce 1903 studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Kalda studoval u profesorů Victora Luntze a Alfreda Castellitze. V roce 1904 byl oceněn medailí Heinricha Friedricha Fügera. Studia dokončil pod vedením profesora Friedricha Ohmanna. V roce 1906 obdržel zvláštní cenu Akademie.

V roce 1908 založil s kolegou Ivanem Štefanem samostatný projekční ateliér Kalda i Štefan, arhitekti i graditelji. V roce 1922 Štefan odešel a Kalda pokračoval ve vlastním projekčním ateliéru Lav Kalda – autorizovaný architekt (Arhitekt Lav Kalda, gradjevno poduzetništvo). V Chorvatsku realizoval asi 150 staveb.

Měl dva syny, Radovana a Lva.

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1903 Dům stavitele Baudy, Záhřeb
  • 1904 Dům stavitele Pillara, Záhřeb
  • 1906 Rakousko-uherská banka, Záhřeb – novobarokní bankovní palác
  • 1907 Trokatnica Mally, Záhřeb, třípatrový dům stavitele Malleho
  • 1908 Vila Sorg, Záhřeb, Josipovačka cesta – dnes Nazorova ulica
  • 1908 Evangelický kostel, Valašské Meziříčí
  • 1909 Vila Rožič, Záhřeb, Josipovačka cesta - dnes Nazorova ulica, vila jazykovědce prof. Vatroslava Rožiće
  • 1909–1911 Chorvatský parlament, Záhřeb. Soutěž na přestavbu župního paláce na chorvatský parlament vyhrál v roce 1907 sarajevský architekt Karlo Susan. Po jeho předčasné smrti byl po delších diskusích pověřen dokončením projektu a relalizací Lav Kalda. Ten Susanův novoklasicistní projekt doplnil mimo jiné o prvky vídeňské secese.
  • 1910 Vila Šenoa, Záhřeb, Josipovačka cesta – dnes Nazorova ulica, letní sídlo malířky Nasti Rojc Šenoa s ateliérem
  • 1911 Obchodní a průmyslová komora, Záhřeb, Rooseveltov trg
  • 1914 Dům družstva "Merkur", Záhřeb, Perkovčeva ul.
  • 1923 První chorvatská spořitelna, Crikvenica
  • 1924–1925 Dům Dragutina Ulmanna, Záhřeb
  • 1929 evangelický kostel, Hrastovac (německy Eichendorf), novorománský evangelický kostel pro německé osadníky. Přestavěno na restauraci.
  • 1937 Český národní dům, Záhřeb, sídlo českých krajanských spolků a české školy. Po druhé světové válce byl objekt znárodněn a sloužil jako sídlo záhřebského rozhlasu a televize.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]