Fryštát (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Fryštát
Zámek Fryštát
Základní informace
Sloh empír
Poloha
Adresa Fryštát, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 12082/8-772 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek FryštátKarviné-Fryštátě je jediné Piastovské sídlo v Česku, pozdější sídlo hrabat Larisch-Mönnichů. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Doba Piastovců[editovat | editovat zdroj]

Lottyhaus
Gotická podoba zámku Fryštát

Zámek Fryštát stojí na místě původní gotické tvrze, kterou dal postavit kníže Měšek I. z těšínského knížecího rodu Piastovců jako první stavbu nového Fryštátu, který sem byl přesunut z břehu řeky Olše. V polovině 14. století započal jeho syn Kazimír I. přestavbu tvrze na rezidenční sídlo, kterou dokončil jeho vnuk Přemysl I. Reprezentativní zámek až do roku 1572 Piastovci využívali jako své druhé sídlo, hned po těšínském hradu. Sídlilo zde několik knížat - Boleslav II., Kazimír II., Bedřich Kazimír a Václav III. Adam. Rovněž vdovy kněžny Eufemie Mazovká nebo kněža Anna. V bezprostřední blízkosti zámku byl v první polovině 14. století postaven kostel Povýšení svatého kříže. Stalo se tak  době, kdy se na nové místo k zámku  stěhovali fryštátští měšťané. Původní Piastovský zámek měl hlavní palácovou budovu a dvě postranní křídla. Levé, východní řídlo tvořilo příjezdovou bránu do zámku ze Zámecké ulice. Dominovala ji a rovněž celému městu, gotická věž, která byla v přízemí průjezdná. Pravé křídlo bylo kratší a celkově nejmenší částí zámku, avšak s vysoce vysazenou sedlovou střechou, takže tvořilo jednu z výrazných dominant nádvoří. Areál byl obklopen městskou zdí a valem s vodním příkopem. Zámek sloužil vždy jen jednomu potomku - dědicovi- Piastovských knížat a jeho rodině. Zámek měl také charakter vdovského sídla. Celkově měl za vlády Piastovců okázalý a reprezentativní vzhled, třebaže nebyl příliš rozlehlý. Roku 1511 z velké části vyhořel takže se z něj zachovala jen palácová budova. Ta byla renesančně opravena, ale již ztratila okázalý vzhled. Protože gotická věž nebyla k zámku obnovena, byla roku 1515 postavena zcela nová gotická věž k přilehlému kostelu. V roce 1552 na zámek přesídlil kníže Václav III. Adam po vyhoření hradu v Těšíně. Roku 1560 se zámek stal sídlem posledního fryštátského knížete Fridricha Bedřicha Kazimíra Piasta Fryštátského. O tři roky později se zde na počest příjezdu jeho manželky kněžny Kateřiny z Lehnice konaly velkolepé oslavy zakončené rytířským turnajem. V roce 1543 se na zámku ubytovala s celou družinou Alžběta, dcera krále Ferdinanda I. Habsburského, která cestovala do Krakowa, na svůj sňatek s polským králem Zigmundem II. Augustem Jagellonským. Slezský hejtman na její počest zorganizoval na zámku velkolepou hostinu. Koně z průvodu byly ustájeni v knížecích stájích, které se nacházely buďto přímo v budově dnešní Staré pošty nebo těsně poblíž.

Zámek v době tzv. status minor[editovat | editovat zdroj]

Po smrti fryštátského knížete Bedřicha Kazimíra (1571) byl zámek s panstvím vyčleněn z područí těšínských Piastovců a vzniklo zde zvláštní území, tzv. Status Minor. Na zámku se až do roku 1792 střídala různá šlechta, nejvýznamnější byl irský hraběcí rod Taafů, který zde zanechal až do dnešních dnů stopy irské kultury. (Dnešní hotel, restaurace a konírna „Dvůr Olšiny“ je bývalý zámecký statek hrabat Taafů z 18. století) Za jeho držení zámek navštívil mimo jiné i švédský král.

Doba Larisch-Mönnichů[editovat | editovat zdroj]

Erb Larisch-Mönnichů na zámku Fryštát

Zámek Fryštát, tak jak jej známe dnes, je stopou hraběcího rodu Larisch-Mönnichů, který se na zámku po jeho rekonstrukci usadil (1792). Zámek byl přestavěn na původních piastovských základech do nádherné empírové podoby a byl spojen s přilehlým (již katolickým) kostelem v jeden stavební celek, přičemž kostel si zachoval svou gotickou podobu. Také přestavbou bývalých měšťanských domů byla k zámku postavena budova Lottyhausu, i tato budova je se zámkem propojena chodbou v prvním patře. V roce 1804 dal Larisch-Mönnich vybudovat rozsáhlý zámecký park s jezírkem a konírnou. V této době zámek navštívilo mnoho panovníků Evropy včetně rakousko-uherského císaře a také prince Rudolfa. Larisch-Mönnichové pobývali na zámku až do roku 1945, kdy byl zámek s parkem zkonfiskován a připadl Československému státu.

Zámek Fryštát v Karviné dnes[editovat | editovat zdroj]

Piastovský zámek Fryštát v Karviné

Po roce 1945, kdy zámek připadl státu, byl nejprve sídlem OKD - Ostravsko-karvinských dolů a později byl na zámku zřízen Městský Národní výbor Karviná. Po roce 1989 se dnešní Magistrát města Karviné přestěhoval zpět do budovy Radnice a zámek prošel významnou rekonstrukcí, aby byl v roce 1994 zpřístupněn veřejnosti, nejprve hlavní budova a v roce 1997 i budova Lottyhausu. Právě v Lottyhausu se nachází pobočka Národní galerie v Praze se stálou expozicí českého vrcholného uměleckého díla 19. a 20. století, která je pro návštěvníky otevřena celoročně. Zámek Fryštát v Karviné má další dva prohlídkové okruhy, které jsou veřejnosti přístupné v sezóně od března do října.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-30]. Identifikátor záznamu 118686 : zámek Fryštát (Larischův). Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]