Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže
Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně
Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně
Místo
Obec Krnov
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze ostravsko-opavská
Děkanát Krnov
Farnost Krnov
Datum posvěcení 1731
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1722–1728
Odkazy
Oficiální web http://kostelcvilin.cz/
Kód památky 29966/8-38 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně je barokní poutní kostel na Předním Cvilínském kopci na jihovýchodě města Krnova. Byl postaven v letech 1722–1728 staviteli Andreasem a Georgem Friedrichem Gansovovými. Kostel je – s několika přerušeními – ve správě Řádu menších bratří konventuálů (minoritů). Od 3. května 1958 je kostel zapsanou nemovitou památkou České republiky[1] a v roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Cornelius Ottweiler, představený minoritského kláštera v Krnově usiloval řadu let o zbudování kaple na Cvilíně (něm. Burgberg). Teprve po jeho smrti jeho nástupce P. Čepán, nechal v roce 1684 zbudovat dřevěnou kapli Povýšení svatého Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Do kaple byly umístěny mariánské obrazy, které namaloval krnovský měšťan a malíř Heinrich Täuber (1652–1738). Kaple se po roce 1690 stala oblíbeným poutním místem a záhy její kapacita nestačila zájmu poutníků. Proto byl vedle ní zbudován v letech 1722 – 1728 zděný poutní kostel. Staviteli byli Andreas a Georg Friedrich Gansové, vnitřní výzdobu provedli brněnští umělci, malíř František Řehoř Ignác Eckstein, sochař Ondřej Schweigl a řezbáři Johannes Lehner a Hans Michal Huebner. Dále se na výzdobě podílel krnovský malíř Ondřej Thomas.

V roce 1786 byl kostel uzavřen a nařízením císaře Josefa II. určen ke zboření. Byl ale vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany – A. Philiebem, H. Schmidtem, C. Queskerem a M. Weissem za 406 zlatých. Protože podle císařského výnosu nesměli kostel nadále spravovat minorité, přešel do vlastnictví města Krnova a byl spravován diecézními kněžími. V okolí vrchu Cvilína poté vznikla kolonie domů zvaná Mariánské Pole a kostel znovuotevřený v roce 1795 měl sloužit pro její obyvatele. Začátkem 19. století byly kolem kostela postaveny zděné kaple Křížové cesty.

Dne 21. srpna 1865 zachvátil stavbu požár, který zničil střechu i obě věže. Zničeny byly všechny zvony. Sbírky mezi věřícími vynesly dost prostředků na to, aby kostel mohl být během dvou let opraven.

Během sedmdesátých let 19. století bylo zásluhou městského kaplana Edmunda Friedla zřízeno ke kostelu schodiště o délce 222 schodů.

V roce 1942 získal kostel zpět do své správy řád minoritů výměnou za pozemky. V roce 1945 na konci druhé světové války byl kostel těžce poškozen výbuchem letecké pumy. Kostel byl ale během dvou let opět obnoven a znovu vysvěcen 13. srpna 1947 pomocným biskupem olomouckým Stanislavem Zelou. Velkou zásluhu na obnově kostela má tehdejší představený kláštera minoritů Šebestián Vavrečka.

Po komunistickém převratu přešla v roce 1950 správa kostela opět do rukou diecéze. Minoritům byl kostel navrácen v roce 1994.

V roce 2018 poutní místo získalo status národní kulturní památky.[2]

Vnitřní vybavení[editovat | editovat zdroj]

Součástí nového oltáře z 18. století byly vedle původního oltářního obrazu Sedmibolestné Panny Marie Cvilínské od Heinricha Täubera i sochy Svaté Heleny a svatého Konstantina od brněnského řezbáře Ondřeje Schweigla, které jsou nyní součástí sbírek Slezského zemského muzea.[3]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Správa[editovat | editovat zdroj]

Správu kostela vykonává Konvent minoritů v Krnově; rektorem kostela je P. Sebastian Gruca OFMConv. (2015)

Pouti[editovat | editovat zdroj]

Pouti se konají několikrát ročně od konce dubna do začátku listopadu. Hlavní pouť se koná v neděli blíže k svátku Bolestné Panny Marie (15. září). Mariánské svátky jsou slaveny v neděli blíže k danému svátku. Mše sv. je sloužena každou neděli v 10.00. (2015)[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-06-16]. Identifikátor záznamu 141376 : kostel P. Marie Sedmibolestné. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Významná poutní místa byla prohlášena za národní kulturní památky - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (česky) 
  3. OLŠOVSKÝ, Jaromír. Svatá Helena a svatý Konstantin. In: OLŠOVSKÝ, Jaromír; SCHENKOVÁ, Marie. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum, 2001. ISBN 80-86458-06-7. S. 164.
  4. Panna Maria Sedmibolestná na Cvilíně u Krnova Archivováno 30. 9. 2014 na Wayback Machine na stránkách Ostravsko-opavské diecéze

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ODEHNAL, Jan M. Cvilín: (Krnovský kopeček): poutní místo západního Slezska. Krnov : Jan Chalupa, 1946.
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. Kapitola Poutní kostel Povýšení sv. Kříže a Bolestné P. Marie, s. 215-218. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]