Eparchie olomoucko-brněnská
| Olomoucko-brněnská eparchie | |
 Katedrální chrám svatého Gorazda v Olomouci | |
| Vznik | |
|---|---|
| Datum | 1949 |
| Místo | Olomouc |
| Registrace v ČR | |
| (dosud neregistrováno) | |
| Statutární orgán | |
| Název | Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku |
| Sídlo | Olomoucká a brněnská eparchie |
| Člen | Simeon (Jakovlevič) (Archijerej, od 2000) |
| Odkazy | |
| Web | http://www.ob-eparchie.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olomoucko-brněnská eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (někdy Olomoucká a brněnská eparchie nebo Olomoucko-brněnská eparchie) je eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, jejíž územní působnost zahrnuje historické území Moravy. Katedrálním chrámem eparchie je chrám svatého Gorazda v Olomouci.
Územní členění[editovat | editovat zdroj]
Olomoucko-brněnská eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku je rozdělena do šesti správních celků (okružních protopresbyterátů):
- olomoucký
- chudobinský
- brněnský
- jihlavský
- ostravský a opavský
- zlínský
Dějiny československého pravoslaví[editovat | editovat zdroj]
Olomoucká eparchie byla vydělena z pražské eparchie dne 7. prosince 1949. V době vzniku eparchie existovalo na jejím území 15 komunit, které byly spravovány 14 kněžími.
První biskupem olomoucké eparchie se stal spolupracovník biskupa sv. Gorazda (Pavlíka) protojerej Čestmír Kráčmar. Ten byl vysvěcen na biskupa 5. února 1950 v Olomouci metropolitou Jelevferiem (Voroncovem), metropolitou Nikolajem (Jaruševičem) a arcibiskupem Makarijem (Oksijukem). Za rok od svého vzniku měla eparchie již 24 farností. Biskup Čestmír stál v čele eparchie čtyři roky, než byl nucen opustit katedru kvůli konfliktu se světskou mocí. Na jeho místo byl jmenován protojerej Mikuláš Kelli z prešovské eparchie (jeden z nejvyšších uniatských duchovních), jenž v době svého pobytu v monastýru přijal jméno Kliment. Ten byl hlavou eparchie až do své smrti v roce 1959.
Od roku 1959 byl úřad neobsazen, neboť komunistické úřady bránily jmenování biskupa. To vedlo k postupnému úplnému oupštění eparchie. Teprve roku 1982 byl olomoucко-brněnským biskupem zvolen přeosvícený Nikanor (Juchimjuk). Po návratu episkopa Nikanorа v roce 1987 pod jurisdikci moskevského patriarchátu, olomoucko-brněnským biskupem byl zvolen igumen Kryštof. Jeho biskupské rukopoložení se uskutečnilo 17. dubna 1988 v olomouckém katedrálním chrámu sv. Gorazda I. K dubnu 2016 stojí v čele eparchie arcibiskup Simeon
Roku 1988 pod správu eparchie spadalo 20 komunit, které spravovalo 13 kněží. V roce 2000 byl počet farností 30 a duchovních bylo 47. Po smrti metropolity, vladyky Doroteje (Filipa) se pražským arcibiskupem stal biskup Kryštof a 8. dubna 2000 byl na eparchiálním sněmu zvolen biskupem olomoucko-brněnským Simeon (Jakovlevič), jenž byl do té doby od roku 1998 biskupem mariánskolázeňským, vikářem Pražské eparchie. Výsledek volby byl potvrzen Nejsvětějším synodem Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Dne 9. dubna 2000 proběhla intronizace episkopa Simeonа na olomouckou katedru.
Biskupové[editovat | editovat zdroj]
- Čestmír (Kráčmar) (5. února 1950-17. července 1953)
- Kliment (Kelli) (2. října 1954-1959)
- Ján (Kuchtin) (1959-23. října 1964), metropolita pražský
- Dorotej (Filip) (25. října 1964-1982), metropolita pražský
- Nikanor (Juchymjuk) (1982-listopad 1987)
- Kryštof (Pulec) (17. dubna 1988-25. března 2000)
- Simeon (Jakovlevič) (od 9. dubna 2000)