Přeskočit na obsah

Čestmír Kráčmar (biskup)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Přeosvícenost
Čestmír
Biskup olomoucko-brněnský
CírkevPravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Diecézeolomoucko-brněnská
Zvolení3. ledna 1950
Emeritura17. července 1953
NástupceKliment
Svěcení
Jáhenské svěcení17. dubna 1927
světitel Gorazd (Pavlík)
Kněžské svěcení18. dubna 1927
světitel Gorazd (Pavlík)
Biskupské svěcení5. února 1950
světitel Nikolaj (Jaruševič)
Osobní údaje
Datum narození31. října 1894
Místo narozeníPodmokly u Děčína
Datum úmrtí27. prosince 1971 (ve věku 77 let)
Místo úmrtíPraha
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Národnostčeská
PotomciČestmír Kráčmar
Povoláníkněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čestmír Kráčmar (31. října 1894, Podmokly u Děčína27. prosince 1971, Praha) byl český pravoslavný duchovní, pozdější biskup olomoucko-brněnské eparchie.

Čestmír Kráčmar se narodil v Podmoklech u Děčína v severních Čechách, kam jeho rodiče přišli z Moravy. Měl ještě staršího bratra Břetislava. Studoval na Československé obchodní akademii v Praze, později na Vysoké škole obchodní a Právnické fakultě Univerzity Karlovy, tato studia však nedokončil kvůli vypuknutí první světové války, do které narukoval jako jednoroční dobrovolník. Po skončení války se v Praze oženil s Růženou, rozenou Čekanskou. Sympatizoval s českými katolickými reformisty, což jej po roce 1920 vedlo k přestupu do Československé církve. Tehdy také začal studovat teologii na Evangelické teologické fakultě.

Kolem třicátého roku věku přestoupil do nově vzniklé československé pravoslavné církve a po domluvě s biskupem Gorazdem (Pavlíkem) byl v roce 1927 ve dvou dnech postupně vysvěcen na pravoslavného jáhna a následně kněze. Záhy začal duchovensky působit ve východočeské pravoslavné diaspoře v Jaroměři a Josefově. Podílel se také na překladu Liturgie sv. Jana Zlatoústého a sv. Basila Velikého do českého jazyka. Byl také členem eparchiální rady a dalších církevních grémií, to vše souběžně s civilním zaměstnáním. V roce 1934 se do jeho manželství narodil syn Čestmír, pozdější historik, spisovatel a hudební pedagog.

Dne 18. června 1942 byl zatčen gestapem a krátce byl vyšetřován. Zakrátko byl sice propuštěn, ale až do roku 1945 byl mimo oficiální církevní službu, neboť pravoslavná církev byla po smrti Reinharda Heydricha rozpuštěna a její členové perzekvováni. Po porážce nacismu byl Čestmír Kráčmar jmenován spolu s Aloisem Václavem Červínem duchovním správcem pravoslavné církevní obce v Praze při katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Předsedal rovněž eparchiální radě a podílel se na vyjednávání se státními úřady.

Dne 4. července 1948 vysvětil v Kroměříži nově vybudovaný Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje.[1]

Na přelomu let 1949-1950 se stal kandidátem biskupského úřadu v olomoucko-brněnské pravoslavné eparchii. V souvislosti s tím dne 1. února 1950 přijal mnišství a jeho manželka se rovněž stala mniškou. O několik dní později byl vysvěcen na biskupa. Olomoucko-brněnskou eparchii spravoval však pouhé tři roky, poté podal rezignaci ze zdravotních důvodů. Dožil v Praze jako soukromá osoba mimo aktivní duchovenskou službu.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JINDRA, Martin: Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. ÚSTR, Praha 2015, s. 375. (ISBN 978-80-87912-26-3).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]