Musée des Beaux-Arts de Lyon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Muzeum krásných umění v Lyonu
Palais St Pierre Lyon1 fr facade Terreaux.JPG
Údaje o muzeu
StátFrancieFrancie Francie
Založeno1801
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Musée des Beaux-Arts de Lyon

Musée des Beaux-Arts de Lyon je hlavní městské muzeum Lyonu a podle Journal des arts[1] nejvýznamnější regionální muzeum umění ve Francii. Bylo otevřeno roku 1801, krátce poté, co bylo veřejnosti zpřístupněno pařížské Musée du Louvre. Shromažďuje sbírky malby, sochařství, starověkého umění (egyptské, řecké, římské, římské, etruské a orientální), uměleckých předmětů, medailí a mincí, kreseb a tisků od doby před 5000 lety do současnosti. Nachází se ve starobylém paláci Saint-Pierre, bývalém klášteře ze 17. - 18. století v centru města, na náměstí Place des Terreaux. Má celkem 70 výstavních sálů a celkovou výstavní plochu 14 800 m².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Benediktinský klášter, založený kolem 6. století, byl přestavěn v době Karla Velikého na opatství Saint-Pierre-les-Nonnains, které se stalo nejbohatší náboženskou institucí v Lyonu. Na počátku středověku sloužil klášter urozeným jeptiškám z vysoké šlechty a byl uváděn jako “Monasterium sancti Petri puellarum”. V druhé polovině 17. století byl klášter radikálně přestavěn a na jeho místě vznikl impozantní římský palác, zaujímající delší stranu náměstí Place des Terreaux. Roku 1755 patřil mezi pět nejbohatších opatství ve Francii a do roku 1792 existoval jako "Royal abbaye des Dames de Saint-Pierre".

Za Velké francouzské revoluce byl klášter zrušen a jeden z jeho kostelů (sv. Saturnina) zničen. Druhý, původně románský kostel sv. Petra, se zachoval a je v něm nyní expozice sochařství 19. a 20. století. Palác kláštera byl po revoluci místem, kde se shromáždila umělecká díla konfiskovaná církvi a šlechtě a sloužil jako Palais du Commerce et des Arts. Později se zde nacházela i archeologická sbírka a přírodovědná sbírka Akademie (Académie des Sciences et des Lettres). Roku 1805 v něm byla založena významná kreslířská škola, která sloužila lyonským manufakturám vyrábějícím hedvábné látky. Tzv. École de Lyon (od r. 1819) byla blízká britským Prerafaelitům a v muzeu je jí vyhrazena zvláštní expozice. Po roce 1860, kdy se z paláce odstěhovala Komerční a průmyslová komora, se celý objekt stal Palácem umění. Po roce 1875 se sbírky významně rozšířily a počátkem 20. století byl Palác přejmenován na Musée des Beaux-Arts. Budova byla od roku 1989 postupně restaurována a svou současnou podobu má od roku 1998. V interiérech jsou zachovány např. nástropní malby v bývalém refektáři nebo schodiště s malbami Pierre Puvise de Chavannes. Přesunutím sbírek současného umění do nové budovy Musée d'Art contemporain de Lyon, která se nachází v Achille-Lignon, získalo muzeum dalších 4 500 m² výstavních ploch.

Vedení muzea[editovat | editovat zdroj]

Club du musée Saint-Pierre[editovat | editovat zdroj]

Při muzeu byl založen nadační klub filantropů, kteří přispívají soukromými financemi na akvizice vybraných děl do sbírek. Členství v klubu je nejméně tříleté a příspěvek činí až 50 000 euro ročně.[2]

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Malba[editovat | editovat zdroj]

Expozice malby představuje ve 35 místnostech muzea kolem 700 vybraných děl z celkových 2 500 obrazů ve sbírce. V chronologickém pořadí je zde seřazen přehled západního malířství od 14. století do 80. let 20. století. Umělecká tvorba po roce 1980 je prezentována v Musée d'Art contemporain de Lyon.

K pokladům sbírky patří 17., 19. a první polovina 20. století. Díla jsou představena v chronologickém přehledu a různé školy nejsou zobrazeny odděleně jako v Louvru nebo Metropolitním muzeu.

Sochařství[editovat | editovat zdroj]

Sbírka sochařství čítá kolem 1300 děl. Část je instalována v bývalé klášterní zahradě, sochařství devatenáctého století v bývalé kapli. V místnostech v prvním patře jsou vystavena nejstarší díla. Muzeum představuje sochy Mino da Fiesole, množství děl italského sochařství 15.-16. století (Verrocchio, Della Robbia, Donatello, Michelangelo), díla francouzských sochařů - Antoine Coysevox, Antonio Canova, Joseph Chinard, Jean-Baptiste Carpeaux, Auguste Bartholdi, Auguste Rodin (jedna z největších sbírek na světě), Antoine Bourdelle, Auguste Renoir, Ossip Zadkine, Amedeo Modigliani, Pablo Picasso, Henri Laurens, Arman.

Egyptské a antické umění[editovat | editovat zdroj]

V Lyonu má egyptologie dlouhou tradici. Základ sbírky byl převeden z muzea Louvre. Roku 1954 věnovala muzeu 1000 artefaktů rodina egyptologa Victora Loreta. Muzeum vlastní celkem 14.000 egyptských objektů a egyptská sbírka, vystavená v devíti místnostech, představuje velkou část oddělení antiky. V jedné z místností jsou vystaveny dveře chrámů faraonů Ptolemaia III. a Ptolemaia IV. Jedna místnost je zasvěcena starobylému východnímu umění a čtyři místnosti umění Říma, Řecka a Etrusků.

Medaile a mince[editovat | editovat zdroj]

Sbírka má kolem 50 000 objektů, především mincí, medailí a pečetí. Je po Francouzské národní knihovně druhá nejvýznamnější ve Francii a má významné místo i ve světě. V numismatické sbírce jsou francouzské mince od 14. stol., včetně pokladu ukrytého během stoleté války kolem roku 1360 poblíž Terreaux, až do počátku devatenáctého století.

Užité umění[editovat | editovat zdroj]

Sbírka obsahuje předměty od středověku až do dvacátého století. Důležitou součástí sbírky jsou objekty zdobené smalty, pocházející z Limoges, byzantské řezby ve slonovině, renesanční fajáns a majolika, produkty lyonského hedvábnického průmyslu, secesní nábytek a zařízení navržené Hectorem Guimardem.

Grafika[editovat | editovat zdroj]

Sbírka grafického umění, kreseb, pastelů a akvarelů má více než 8000 děl: Filippino Lippi, Albrecht Dürer, Parmigianino, Fra Bartolomeo, Leonetto Cappiello, Nicolas Poussin, Claude Lorrain, Charles Le Brun, François Boucher, Ingres, Théodore Géricault, Eugène Delacroix, Camille Corot, Honoré Daumier, Odilon Redon, Puvis de Chavannes, Edgar Degas, Henri Matisse, Fernand Léger.

Interiéry[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lyon en tête, Rouen presque ex aequo, Journal des Arts, 24.5.2017
  2. Club du musée Saint-Pierre. www.mba-lyon.fr [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-15. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sylvie Ramond et al, Le musée des Beaux-Arts de Lyon, Réunion des musée mationaux - Musée des Beaux-Arts de Lyon - Fondation BNP Paribas, 2013, 144 s., ISBN 978-2-7118-6169-9
  • Sylvie Ramond (dir.), Le Musée des Beaux-Arts de Lyon de A à Z, Lyon, Fage, 2010, ISBN 978-2849751640
  • Histoires d'un musée: Le musée des Beaux-Arts de Lyon, FAGE, 2005, 184 s., ISBN 2-84975-014-X
  • Philippe Durey, Le Musée des Beaux-Arts de Lyon, Albin Michel, coll. « Musées et monuments de France » (no 5), 1988, 129 s., ISBN 2-226-03318-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]