Invaze v zátoce Sviní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Invaze v zátoce Sviní
Konflikt: Studená válka
Místo invaze
Místo invaze
Trvání: 17.19. dubna 1961
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Zátoka Sviní, Kuba
Casus belli:
Výsledek: Vítězství kubánského režimu
Změny území:
Strany
Kuba Kuba Kuba Kubánští exilanti
USA USA
Velitelé
Kuba Fidel Castro
Kuba José Ramón Fernández
Kuba Juan Almeida Bosque
Kuba Che Guevara
Kuba Efigenio Ameijeiras
USA John Fitzgerald Kennedy
USA Richard M. Bissell, Jr.
Kuba Pepe San Roman
Kuba Erneido Oliva
Síla
okolo 25 000 vojáků
okolo 200 000 milicionářů
okolo 9 000 ozbrojených policistů
1 500 pěších jednotek
Ztráty
176 zabito
asi 4 000 zraněno
118 zabito
1 202 zajato

Invaze v zátoce Sviní byla neúspěšná operace kubánských exulantů, kteří v dubnu 1961 (pod vedením CIA) napadli jižní Kubu. Tuto akci financovala a podporovala americká administrativa, jejímž cílem svržení Fidela Castra. Operace proběhla necelé tři měsíce poté, co se John Fitzgerald Kennedy stal 35. americkým prezidentem. Kvůli podcenění příprav však skončila naprostou porážkou. Kubánské ozbrojené síly, vycvičené a vybavené státy Východního bloku, rozdrtily invazní bojovníky do tří dnů. Navíc se Castro v následujících měsících ještě více přimkl k Sovětskému svazu.

Důsledkem tohoto vylodění byla Karibská krize.

Před invazí[editovat | editovat zdroj]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Kuba byla pod silným vlivem USA již od konce španělsko-americké války v roce 1898. Ten ochabl až po pádu prezidenta Batisty. K moci se dostal silně levicově zaměřený Castro, který vyhrotil vztahy znárodněním velkého množství zemědělské půdy a těžebních podniků. Kubánská ekonomika sice následně vlivem obchodní války se Spojenými státy začala upadat, situace však využil Sovětský svaz, který v roce 1960 nabídl odkoupení části budoucí sklizně cukrové třtiny a poskytl výhodné půjčky na nákup zbraní.

Po dalším znárodňování, tentokrát bank a podniků (především cukrovarů) s americkým podílem, se velení CIA rozhodlo odstranit kubánského vůdce.

Přípravy[editovat | editovat zdroj]

Nejprve se uvažovalo o atentátu, ale od jara 1960 probíhal výcvik kubánských emigrantů, kteří měli po invazi podpořit všelidové povstání. V srpnu byli vytipováni dobrovolníci do Brigády 2506. Jako místo vylodění bylo vybráno město Trinidad. Bojovým křtem prošly invazní jednotky v listopadu 1960 při potlačování guatemalské občanské války.

V lednu 1961 přešel projekt pod administrativu nově zvoleného prezidenta Kennedyho, který se nejprve k celé operaci stavěl spíše skepticky. V březnu 1961 došlo ke změně plánu. Jako cíl invaze byla vybrána Zátoka sviní na jižním pobřeží Kuby. Hlavním místem vylodění byla pláž ''Playa Giron'', která se nachází v ústí zálivu. Jednalo se o těžko překonatelný bažinatý terén. CIA však doufala, že odlehlost tohoto místa ztíží přísun posil nepřítele. Invazní síly ovšem ztratily možnost podpory od místních guerrilových jednotek, jejichž základny se nacházely více než 100 kilometrů daleko. Kennedy nakonec určil termín akce na 17. dubna.

Invaze[editovat | editovat zdroj]

Celé akci předcházela propagandická příprava zaměřená proti Castrovi. V předevečer invaze podnikli Američané nálet na klíčová letiště na ostrově. Jako první se v noci z 16. na 17. dubna vylodili příslušníci speciálního obojživelného týmu. K jejich překvapení však zde objevili ozbrojenou hlídku, která zmařila veškeré snahy o moment překvapení. Problémy se vyskytly i u druhé jednotky, kde několik člunů narazilo na skalnaté dno a potopilo se i s kompletní výbavou. Třetí skupině se podařilo obsadit nedalekou vesnici a místní letiště.

Během rána následujícího dne byly všechny pláže dobyty a začalo vyloďování těžké techniky. Kvůli nedostatečnému leteckému krytí však Brigáda přišla o loď vezoucí zdravotnické vybavení a těžce poškozena byla komunikační zařízení jednotek. Také výsadek parašutistů, jejichž úkolem bylo zajištění silnic do vnitrozemí ostrova, byl vykoupen velkými ztrátami. Kromě toho Američané ztratili dvě transportní lodě s palivem a municí.

K místu se začaly stahovat kubánské ozbrojené síly i se samotným Fidelem Castrem, který se osobně chopil velení. Jeho jednotky se ještě téhož dne pokusily zaútočit, ale byly odraženy. Přesto se invazní síly musely dopoledne následujícího dne pro nedostatek munice stáhnout.

Během 18. dubna vládní jednotky přebraly iniciativu a za podpory letectva se pokusily útočníky zničit. Osud invazních sil byl zpečetěn v noci na 19. dubna, kdy Brigáda ztratila většinu svých letadel a zásobovací čluny se bez krytí odmítly přiblížit k pobřeží.

19. dubna se obrana zhroutila a během odpoledne padla poslední bašta odporu, vesnice Girón. Přeživší se pokusili uprchnout do bažin a některým se poté podařilo z Kuby uprchnout, ale většina jich byla zajata.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo zabito 118 vojáků invazních sil a přes 1200 zajato. Kubánské ozbrojené síly ztratily 176 mužů, dalších zhruba 4 000 bylo zraněno.

Většinu zajatců Castro následně vyměnil za jídlo a léky.

Operace znamenala velkou mezinárodní ostudu pro Kennedyho, navíc vedla k ještě většímu sblížení Kuby se Sovětským svazem. Vyhrocená situace později vyústila v Karibskou krizi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

DANIEL, Jan. Vylodění v Zátoce sviní 1961: Zpackaná invaze. Válka revue SPECIÁL. 2013, č. 2, s. 78-80. ISSN 1804-0772.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]