Indiáni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Indián)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o skupině původních amerických obyvatel. Další významy jsou uvedeny na stránce Indián (rozcestník).
Indiáni z kmene Bororo
v Brazílii

Indiáni (lépe Původní obyvatelé amerického kontinentu) je označení pro předkolumbovská domorodá etnika a národy Severní, Střední a Jižní Ameriky a jejich potomky.

Ačkoliv některé kmeny původních obyvatel Amerik tradičně byly společenstvími lovců a sběračů – a řada jich, zejména v Amazonii, je dodnes – ostatní rozvinuly akvakultury nebo zemědělství. Tato společenství vyvinula mnoho přístupů ke kultivaci plodin typických pro americký kontinent. V určitých oblastech některá etnika vybudovala monumentální stavby a organizované městské státy nebo říše. Mezi nejvýznačnějšími lze jmenovat Aztéky, Inky nebo Maye, kteří až do 16. století patřili mezi politicky a společensky nejrozvinutější národy na světě. Dokázali využívat své značné vědomosti v inženýrství, architektuře, matematice, astronomii, psaní, fyzice, lékařství, pěstování a zavlažování, geologii, těžbě, sochařství a zlatotepectví.

Významné populace původních obyvatel dnes lze stále najít ve vybraných zemích Amerik, jsou jimi zejména: Belize, Bolívie, Kanada, Chile, Ekvádor, Grónsko, Guatemala, Mexiko, Panama, Paraguay, Peru a USA. Zmapováno je přes tisíc jazyků původních obyvatel Amerik (mezi nimi například: kečuánština, ajmarština, guaranština, mayské jazyky nebo Nahuatl, u kterých se mluvčí počítají na miliony). Některé skupiny si rovněž dodnes zachovaly část původních tradic, zejména v náboženství, organizaci společnosti nebo při obživě. Jako všechny kultury se ovšem v průběhu století mísily s ostatními, přesto některé národy stále žijí v relativní izolaci od západní kultury, některé skupiny jsou dokonce stále považovány za zcela izolované a zatím nekontaktované.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Původní obyvatelé USA jsou označováni jako Američtí indiáni (lépe jako původní Američané – v angličtině Native Americans); specifickou skupinou jsou původní obyvatelé Aljašky. Označení indián jako první použil Kryštof Kolumbus v domnění, že se plavbou na západ přes Atlantik dostal k východnímu břehu Indie nebo přesněji k indonéským ostrovům. Označení indián pro původní obyvatele Ameriky je natolik vžité, že se běžně užívá v češtině i v dalších jazycích, ačkoli může být zavádějící. Například v angličtině slovo Indian znamená jak amerického indiána, tak Inda, proto se pro původní obyvatele Ameriky používá často označení American Indians nebo zkráceně Amerindians, případně Native Americans (Původní Američané), jemuž sami indiáni ve Spojených státech dávají přednost. Starší označení rudoch (anglicky redskin), by se pro svůj pejorativní kontext používat nemělo. Ačkoli bývá spojováno s barvou pleti indiánů, která má u většiny kmenů bronzový až červenohnědý odstín, jeho motivací zřejmě bylo spíš oblíbené červené malování obličeje i celého těla okrem (Severní Amerika) nebo barvivem z oreláníku (Amazonie, Karibská oblast, Mexiko).

Mezi původní obyvatele Amerik někdy jsou (a jindy ne) řazeni také obyatelé arktických oblastí, zejména Aleuti nebo Inuité, kteří do Ameriky dorazili později a mají více příbuzného genomu s původními obyvateli ruského Dálného východu.

Označení původní obyvatelé Kanady zahrnuje První národy, Inuity a Métise. Ti se stále identifikují s původními obyvateli. Naopak za novou a svébytnou skupinu se například chápou mesticové, kteří žijí ve většině zemí bývalé Hispanoameriky.

Pojem Amerikanoindián není příliš používán.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Ameriky.

První osídlení[editovat | editovat zdroj]

Paleoindiáni loví Glyptodonta – obraz od Heinricha Hardera (1858–1935), z roku 1920.

Podrobnosti o příchodu Paleoindiánů do Amerik jsou stále předmětem výzkumů. Obecně se má za to, že Severní a Jižní Amerika byly poslední osídlené kontinenty světa. Během poslední doby ledové (Wisconsin) (před 50 000 až 17 000 lety) pokles hladiny oceánů umožnil lidem přejít Beringův průliv přes tzv. Beringovu šíji, která spojovala Sibiř s Aljaškou.[1] Nicméně kvůli nemožnosti přejít přes ledovce byli tito noví osídlenci Ameriky uvězněni po tisíciletí v oblasti Aljašky. Původní obyvatelé Amerik tak mají tyto jedny společné předky. Zhruba před 16 500 lety začal ledovec tát a lidé se tak začli přesouvat východně a jižně do dnešní Kanady. Věří se, že tito lidé se vydali na cestu, když pronásledovali stáda dnes vyhynulých zvířat z Pleistocénu. Používali koridory mezi tajícími obřími ledovci. Jednou z nich byla také cesta v regionu Pacific Northwest. Datování je ovšem stále diskutováno. Shoda panuje nad tvrzením, že rozmach osídlení Amerik lze datovat do období před 16 000 až 13 000 lety. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z období před 13 500 lety, důvodem ale také je, že řada oblastí, kde dříve mohli lidé žít je dnes hluboko pod hladinou moří.

Předkolumbovská doba[editovat | editovat zdroj]

Předkolumbovská doba označuje rozsáhlé dějinné období od mladého paleolitu po kolonizaci Amerik Evropany v 16. století. Ačkoliv se u konce etapy technicky jedná o léta 1492 až 1504, ve kterých do Amerik cestoval Kryštof Kolumbus, v praxi jde spíše o různou dobu, kdy Evropané zásadně zasáhli do životů jednotlivých původních etnik a národů.

Jako první lze zmínit významnou civilizaci Norte Chico, která se řadí mezi prvních šest významných civilizací světa a byla ve stejné době stejně technologicky rozvinutá jako starověký Egypt. Mnoho dalších říší Amerik později dosáhlo značného rozvoje inženýrství, zemědělství, astronomie, organizace společnosti nebo obchodu. Zejména lze jmenovat říše v Mezoamerice: Olmékové, Toltékové, Teotihuacán, Aztékové nebo Mayové; a v Andách: Incká říše nebo močická kultura.

Řada civilizací vymizela ještě před příchodem Evropanů a zprávy o jejich existenci se dochovaly jen v orální historii a z archeologických výzkumů. Pár civilizací, jako například Mayové, Olmekové, Mixtekové, Aztékové a Nahuaové, měly vlastní psaný jazyk a tím vlastní historické záznamy. Nicméně tehdejší evropští kolonizátoři ve snaze vymítit pohanství spálili či jinak zničili řadu předkolumbijských textů. Pouze malé množství textů se podařilo uchovat až do dnešních dnů.

Podle původních záznamů obyvatel Amerik i evropských kolonialistů byla řada tamních civilizací na značném technologckém stupni vývoje. Například město Tenochtitlán (část dnešního Ciudad de México) v Aztécké říši bylo s cca 200 000 obyvateli jedním z největších měst své doby. Celá říše měla kolem pěti milionů obyvatel. Tenochtitlán tak měl stejně obyvatel jako Paříž, v 16. století největší město Evropy. Pro porovnání města Londýn, Madrid nebo Řím měla v té době 50 000 obyvatel. Celá Anglie měla tři miliony obyvatel. Tyto údaje svědčí o značných znalostech zemědělství a správy státního útvaru, které jsou nutné pro zachování takto početné populace. Další úspěchy zaznamenaly v matematice a astronomii, kdy se vybrané civilizace pyšnily například velmi přesnými kalendáři.

Evropská kolonizace[editovat | editovat zdroj]

Ilustace nakažených původních obyvatel Amerik z knihy Florentine Codex z 16. století.
Obraz Hunting Bison in USA od George Catlina, 1844.
Související informace naleznete také v článku Demografická historie amerických indiánů.

Evropská kolonizace Amerik ze základu změnila život a kulturu původních obyvatel. Ačkoliv neexistují záznamy o celkovém počtu obyvatel Amerik v předkolumbovské době. Z výzkumů se odhaduje, že celková populace všech původních obyvatel Ameriky se v prvním století od příchodu Evropanů snížila o 80 až 90 %. Většina tohoto poklesu byla zapříčiněna infikováním afro- a euroasijskými chorobami, na které původní obvatelé Amerik neměli vyvinuté protilátky. Původní Američany tak zdecimovaly epidemie pravých neštovic, spalniček a cholery, které s sebou přivezli první Evropané. Šíření chorob se výrazně zvýšilo při kontaktu s prvními africkými otroky, které začali Evropané vozit do Amerik. Ti, stejně jako původní obyvatelé Amerik, neměli oproti Evropanům, s těmito chorobami zkušenosti a jejich příznaky tak byly mnohem horší a infekčnější. Vedle nemocí ovšem původní obyvatele vraždili také sami Evropani, kteří zmasakrovali nejedno etnikum. Napříkad podle sčítání provedeného v roce 1894 vládou USA, bylo během Indiánských válek v 19. století zavražděno 19 000 Evropanů a 30 000 původních obyvatel Severní Ameriky.

První původní obyvatelé, kteří se na konci 15. století setkali s Evropany (výpravou Kryštofa Kolumba) byli Taínové. Jejich říše na Velkých Antilách čítala kolem 250 000 osob. Do třiceti let od setkání s Kolumbem jejich populace klesla o 70 %. Většina z nich zemřela při epidemiích spalniček a neštovic. Nucená převýchova Taínů během enconmiendy vedla k povstání z let 1511 až 1529, které ovšem Španělé potlačili a povstalce zavraždili. V důsledku represí se u Taínů vyvinulo sebevražedné chování, kdy si ženy způsobovaly potraty a muži se vrhali z útesů nebo požívali jedy. Povstání vedla v roce 1513 k ukotvení zákonů z Burgos, které jako první upravovaly chování Španělů k původnímu obyvatelstvu Amerik a zmírňovaly conquistu.

Pokles populace původních obyvatel pokračoval. Již 150 let od příchodu Evropanů zůstalo naživu pouze 5 % původních obyvatel. Postup decimace národu je dobře patrný na záznamech Incké říše. V roce 1518 zde vypukla epidemi pravých neštovic zavlečených Evropany, která usmrtila třetinu až polovinu populace. V roce 1546 se přidal tyfus. Roku 1556 znovu propukla epdemie neštovic a objevila se i chřipka. V roce 1614 Inky zasáhla epidemie záškrtu a smrtící dílo završily v roce 1618 spalničky.

V roce 1520 usmrtila epidemie neštovic 150 000 obyvatel Tenochtitlánu a pomohla tak Hernánu Cortésovi v roce 1521 dobýt Aztéckou říši. Důvodů, proč původní obyvatelé podlehli evropským chorobám v takovém masovém počtu je několik. Jedním z nich je, že některé nemoci, jako například neštovice, pochází od domestikovaných evropských zvířat (např. kráva), která se v Amerikách nevyskytovala. Evropané si tak skrze tisíciletí vypěstovali odolnost, kterou původní obyvatelé Amerik nemohli mít. Dalším důvodem bylo, že řada z těchto chorob byla zvládnutelná, pokud se jim člověk vystavil již v dětství (například žlutá zimnice). U dospělých pak měly mnohem závažnější a často smrtící projevy.

V Karibiku byli v důsledku kolonizace téměř vyvražděni Aravakové, kterých se roku 1550 dožilo jen kolem 500.

Epidemie evropských chorob usmrtili během prvního století po příchodu Evropanů až 67 % původních obyvatel Severní Ameriky. Během 150 let se epidemie rozšířily po celých dnešních USA. Až v roce 1832 vláda USA pořádala první očkování původních obyvatel proti neštovicím.

Evropané do Amerik dovezli také koně, kteří byli v Americe vyhynulí již několik tisíciletí. Řada původních obyvatel je následně začala použíat při lovu apod. (zejména v oblasti Velkých planin a Patagonii.

Indiánská obydlí[editovat | editovat zdroj]

Týpí v táboře kmene Siouxů na Velkých pláních
Hopiové v pueblu
Obydlí kanadských indiánů
Indiánské děti z Ekvádoru
Kmen v Amazonii žijící izolovaně od zbytku světa

Výrazy přijaté z indiánských jazyků[editovat | editovat zdroj]

Severoamerické[editovat | editovat zdroj]

Mezoamerické[editovat | editovat zdroj]

Jihoamerické[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indigenous peoples of the Americas na anglické Wikipedii.

  1. pst. Američtí indiáni pocházejí z jediné vlny pravěkých lovců z Asie. Zahraniční. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 8. květen 2009 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]