Kyselina bromičná
| Kyselina bromičná | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina bromičná |
| Anglický název | Bromic acid |
| Německý název | Bromsäure |
| Sumární vzorec | HBrO3 |
| Vzhled | Bezbarvá nebo nažloutlá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7789-31-3 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 232-158-3 |
| PubChem | 24445 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 128,91 g/mol |
| Teplota rozkladu | 100 °C |
| Disociační konstanta pKa | 0,699 (18 °C) |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −48,65 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
 Žíravý (C) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina bromičná (HBrO3) je jednou ze čtyř kyslíkatých kyselin vytvářených bromem. Lze ji získat až v 50% vodném roztoku. Vzniká rozpouštěním bromu ve vodě za současné přítomnosti chloru:
- Br2 + 5 Cl2 + 6 H2O → 2 HBrO3 + 10 HCl
Lze ji připravit i vytěsněním z bromičnanů kyselinou sírovou:[1]
- Ba(BrO3)2 + H2SO4 → 2 HBrO3 + BaSO4
Ve vodném roztoku je silnou kyselinou.[1]
Bromičnany
[editovat | editovat zdroj]Praktické využití mají její soli, které se nazývají bromičnany. Anion BrO3 má náboj −1. Bromičnany se používají jako okysličovadla. Připravují se disproporcionací bromnanů:
Bromičnany se také mohou připravit oxidačním tavením chlorečnanu draselného s bromidem draselným:
- KClO3 + KBr → KBrO3 + KCl
Jejich reakcí s roztoky bromidů vzniká volný brom:
- KBrO3 + 5 KBr + 6 HCl → 3 Br2 + 6 KCl + 3 H2O
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 13 s. S.794-1635 s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 1062.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina bromičná na Wikimedia Commons
