Chlorečnan draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlorečnan draselný
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický název Chlorečnan draselný
Anglický název Potassium chlorate(V)
Německý název Kaliumchlorat
Sumární vzorec KClO3
Vzhled bílé krystalky nebo prášek
Vlastnosti
Molární hmotnost 122,549 g/mol
Teplota tání 356 °C
Teplota rozkladu 400 °C
Hustota 2,32 g/cm3
Rozpustnost ve vodě 3,38 g/100 ml (0 °C)
7,3 g/100 ml (20 °C)
13,9 g/100 ml (40 °C)
23,63 g/100 ml (60 °C)
37,54 g/100 ml (80 °C)
55,97 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Methanol
Ethanol (málo)
Glycerol 1 g/100 ml (20 °C)
Kapalný čpavek
Relativní permitivita εr 6,18
Měrná magnetická susceptibilita -4,18·10-6 cm3g-1
Krystalová struktura jednoklonná
Hrana krystalové mřížky a=464,7 pm
b=558,5 pm
c=708,5 pm
β=109° 38´
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -391,2 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 142,97 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -289,9 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,818 JK-1g-1
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
Oxidující
Oxidující (O)
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty R9, R22, R51/53
S-věty S2, S13, S16, S27, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
 
 
 
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chlorečnan draselný (synonymum Bertholetova sůl) je bílá krystalická látka s chemickým vzorcem KClO3. Je vysoce reaktivní. Pro své explozivní a silné oxidační vlastnosti se používá v pyrotechnice. Je jedovatý a používal se k hubení plevele. Vyrábí se elektrolýzou KCl nebo zaváděním Cl do teplého roztoku KOH (hydroxidu draselného). Při reakci s kyselinou šťavelovou se uvolňuje vysoce reaktivní a nestabilní ClO2.

Rizika[editovat | editovat zdroj]

Chlorečnan draselný je toxická a zdraví škodlivá látka, která znečišťuje životní prostředí. Může uvolňovat vysoce škodlivé sloučeniny chloru (viz výše). Pro svoje oxidační vlastnosti hoří i pod vodou. Chlorečnan draselný patří mezi látky (tzv. prekurzory výbušnin), které byly navrženy na zákaz prodeje obecné veřejnosti.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Chlorečnan draselný se využívá hlavně v pyrotechnice, např. pro přípravu Molotovova koktejlu,[2] dále pro výrobu sirek, a pro dnes již nepoužívané chlorátové trhaviny (směs KClO3 a organického paliva – například oleje, dřevěné moučky, vánočních prskavek...). V minulosti se využíval pro barvení kůže. Tuto látku využíval například Baťa. V 19. a 20. stol. se přidával do puningů[zdroj?].

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady na regulaci prodeje a používání prekurzorů výbušnin
  2. prskavek,Sovětské zápalné láhve

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.