Dusitan draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dusitan draselný
Dusitan draselný
Dusitan draselný
Obecné
Systematický název Dusitan draselný
Anglický název Potassium nitrite
Německý název Kaliumnitrit
Sumární vzorec KNO2
Vzhled bílé krystalky nebo prášek s nádechem do žluta
PubChem
Vlastnosti
Molární hmotnost 85,103 79 g/mol
Teplota tání 440 °C
Hustota 1,915 g/cm3 (20 °C)
1,909 g/cm3 (23 °C)
Dynamický viskozitní koeficient 1,92 cP (427 °C)
1,81 cP (447 °C)
Měrná magnetická susceptibilita -4,32·10-6 cm3g-1
Povrchové napětí 104,7 mN/m (450 °C)
103,5 mN/m (470 °C)
Krystalová struktura jednoklonná
Hrana krystalové mřížky a= 445 pm
b= 499 pm
c= 731 pm
β= 114°50´
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -370,3 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 117 J·K-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -281,6 kJ/mol
R-věty R8, R25, R50
S-věty S45, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
 
 
 
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Dusitan draselný je anorganická sloučenina, draselná sůl kyseliny dusité, se vzorcem KNO2.

Jedná se o silný oxidant, může urychlit hoření jiných látek. Podobně jako jiné dusitany (například sodný) je dusitan draselný toxický při požití; studie navíc naznačují, že by mohl být také mutagenní nebo teratogenní.

Dusitan draselný se používá při výrobě solí pro přenos tepla. Další oblastí aplikace je potravinářství, slouží (podobně jako dusitan sodný) jako konzervant, má označení E249.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Dusitan draselný je možno vytvářet reakcí kyseliny dusité s hydroxidem draselným, dle rovnice:
HNO2 + KOH → KNO2 + H2O
Za laboratorních podmínek jej lze vyrábět zahříváním dusičnanu draselného na teplotu asi 560 °C (asi 833 K), za vzniku dusitanu a kyslíku:
2KNO3t→ 2KNO2 + O2
K této reakci dochází při hoření dusičnanu draselného v pyrotechnice, kde je dusičnan jako oxidační činidlo.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium nitrite na anglické Wikipedii.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]