Hoření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o oxidačním exotermickém ději. Další významy jsou uvedeny v článku Hoření (rozcestník).
Plameny jako výsledek hoření paliva

Hoření je redoxní exotermický děj, tedy probíhající za vývoje světla a tepla. Hoření vzniká a probíhá za určitých podmínek. Pro jeho průběh je zapotřebí přítomnost hořlaviny, oxidačního prostředku a zdroje iniciace. Hořlavina a oxidační činidlo spolu tvoří[zdroj?] hořlavý soubor.

Často při hoření vzniká voda a oxid uhličitý nebo jiné látky. Pojem hoření je také někdy nepřesně spojován s jinými exotermickými ději – například termojadernými reakcemi na Slunci a v jaderných reaktorech, kde se mluví například o vyhoření paliva.

Teplota vzplanutí[editovat | editovat zdroj]

U hoření je také velmi nutná teplota vzplanutí. To je teplota, při které látka po přiblížení k ohni vzplane a pak zase uhasne.

Podmínky pro hoření[editovat | editovat zdroj]

  1. hořlavá látka
  2. oxidační prostředek
  3. zdroj iniciace
  4. dosažena teplota hoření- nejnižší teplota, při které látka po zapálení trvale hoří

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]