Hoření
Hoření je redoxní exotermní reakce, tedy probíhající za vývoje světla a tepla. Hoření vzniká a probíhá za určitých podmínek. Pro jeho průběh je zapotřebí přítomnost hořlaviny, oxidačního prostředku a zdroje iniciace. Hořlavina a oxidační činidlo spolu tvoří[zdroj?!] hořlavý soubor.
Často při hoření vzniká voda a oxid uhličitý nebo jiné látky. Pojem hoření je také někdy nepřesně spojován s jinými exotermickými ději – například termojadernými reakcemi na Slunci a v jaderných reaktorech, kde se mluví například o vyhoření paliva.
Teplota vzplanutí[editovat | editovat zdroj]
U hoření je také velmi nutná teplota vzplanutí. To je teplota, při které látka po přiblížení k ohni vzplane a pak zase uhasne.
Podmínky pro hoření[editovat | editovat zdroj]
- hořlavá látka
- pevné: papír, dřevo, sláma aj.
- kapalné: benzín, olej, ethanol aj.
- plynné: zemní plyn, propan-butan aj.
- oxidační prostředek
- nejčastěji vzdušný kyslík
- zdroj iniciace
- dosažena teplota hoření – nejnižší teplota, při které látka po zapálení trvale hoří
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo hoření ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu hoření na Wikimedia Commons - Zdeněk Toman: Mechanismus a podmínky dokonalého spalování biomasy
