Manganistan vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Manganistan vápenatý
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický název Manganistan vápenatý
Sumární vzorec CaMn2O8
Vzhled Fialová krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 277,949 9 g/mol (bezvodý); 350,011 2 g/mol (tetrahydrát)
Teplota rozkladu 140 °C; tj. 413 K
Hustota 2,49 g/cm³ (bezvodý)
Rozpustnost ve vodě Pro tetrahydrát:

331 g/100 g (H2O) (14 °C) 338 g/100 g (H2O) (25 °C)

Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Rozpustný v kapalném amoniaku; reaguje s ketony, aldehydy a alkoholy
Struktura
Krystalová struktura Kosočtverečná
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
R-věty R8, R22, R50/53
S-věty S2, S60, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
2
0
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Manganistan vápenatý je fialová, anorganická sloučenina se vzorcem Ca(MnO4)2. Tato látka sama o sobě je poměrně stabilní, v kombinaci s organickými materiály či silnými kyselinami se však stává nebezpečnou.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Tuto látku je možno v laboratorních podmínkách vyrábět reakcí manganistanu draselného a chloridu vápenatého, vzniká manganistan vápenatý, ale vzniká i chlorid draselný, který je ve vodě docela dobře rozpustný, proto je to těžko odstranitelná kontaminace.Rovnice probíhá následně:
2KMnO4 + CaCl2 → Ca(MnO4)2 + 2KCl
Oddělení těchto látek se provádí při snížené teplotě, kolem 0 °C, kdy je rozpustnost chloridu draselného nejnižší, cca 28 g/100 g (H2O).

Další možností výroby jest reakce manganistanu hlinitého a oxidu vápenatého. Při reakci vzniká jako vedlejší produkt oxid hlinitý a malé množství hydroxidu hlinitého, které jsou nerozpustné, a dají se tedy jednoduše oddělit od manganistanu vápenatého. Reakce probíhá za zvýšené teploty, a bez přítomnosti vody. Probíhá dle rovnice:

2 Al(MnO4)3 + 3 CaO → 3 Ca(MnO4)2 + 2 Al2O3

Nakonec se produkty oddělují rozpuštěním ve vodě a filtrací.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Tato látka se při zahřívání na cca 140 °C rozpadá na oxid manganičitý, oxid vápenatý a kyslík, dle rovnice:
2Ca(MnO4)2t→ 2 CaO + 4 MnO2 + 3 O2
Proto je tato látka oxidačním činidlem (podstatně slabším, než kupříkladu manganistan draselný). Při kontaktu s organickými materiály (alkoholy, ketony, aldehydy, sulfid uhličitý, benzen, benzín, estery a ethery) se může vznítit, popřípadě explodovat, někdy je potřeba mírné zahřátí.
Reaguje s kyselinou sírovou za vzniku kyseliny manganisté, a následně oxidu manganistého, který je rovněž explozivní:
Ca(MnO4)2 + H2SO4CaSO4 + 2HMnO4CaSO4 + Mn2O7 + H2O
Nereaguje tak se všemi, kyselinami kupříkladu s kyselinou chlorovodíkovou uvolňuje plynný chlór:
Ca(MnO4)2 + 22HClCaCl2 + 8Cl2 + 2MnCl2 + 8H2O + 3H2

Využití[editovat | editovat zdroj]

Tato látka se experimentálně používá na bělení zubů, dále tato látka má dezinfekční účinky, nepoužívá se však příliš často.

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Při kontaktu roztoku látky s kůží vzniká na místě hnědo-černá skvrna, která po čase zmizí. Zmizení této skvrny se dá urychlit kupříkladu použitím kyseliny octové, stejně tak se dá vzniká skvrna odstranit z oblečení. V případě kontaktu této látky s očima často dochází k poškození zraku, či až oslepnutí.