Sirouhlík
| Sirouhlík | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Methandithion |
| Triviální název | Sirouhlík |
| Sumární vzorec | CS2 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 75-15-0 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 76,139 g/mol |
| Teplota tání | −111,59 °C |
| Teplota varu | 46,29 °C |
| Hustota | 1,539 g/cm³ (−186 °C) 1,2927 g/cm³ (0 °C) 1,266 g/cm³ (25 °C) |
| Bezpečnost | |
 GHS02  GHS07  GHS08 Nebezpečí[1] | |
| NFPA 704 |  4
3
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sirouhlík je sloučeninou uhlíku a síry. Jeho vzorec je CS2. Nazývá se také sulfid uhličitý. Je to bezbarvá těkavá kapalina. Sirouhlík je za normálních podmínek bezbarvá kapalina, s vůní podobnou etheru. Komerčně dostupný sirouhlík má silný zápach, který je způsoben nečistotami, nejčastěji karbonylsulfidem a fosfanem.[2] Na světle žloutne. Je to jedovatá hořlavina. Páry se vzduchem vytvářejí třaskavou směs v širokém rozsahu koncentrací (od 1 do 60 obj. %).
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Vzniká vedením par síry přes rozžhavený uhlík:
- C + 2 S → CS2
Další možnost je katalytická reakce methanu a síry při teplotě 600 °C:[2]
- 2 CH4 + S8 → 2 CS2 + 4 H2S
Vlastnosti, reakce
[editovat | editovat zdroj]S vodou sirouhlík reaguje až za zvýšené teploty:
S oxidem sírovým reaguje za vzniku sulfidu karbonylu:
- CS2 + 3 SO3 → COS + 4 SO2
Reakcí s chlorem, za katalýzy Fe/FeCl3 vzniká tetrachlormethan:[2]
- CS2 + 3 Cl2 → CCl4 + S2Cl2
- CS2 + 2 S2Cl2 → CCl4 + 6 S
Využití
[editovat | editovat zdroj]Využívá se při výrobě viskózy, celofánu, kaučuku apod.[2]
Je to výborné rozpouštědlo síry, fosforu, jodu, selenu, bromu, gumy a asfaltu. Jelikož je jedovatý a toxický, je při práci s ním zapotřebí opatrnosti.
Používá se jako rozpouštědlo organických látek.
Bezpečnost
[editovat | editovat zdroj]Při vysokých úrovních je sirouhlík nebezpečný, protože ovlivňuje nervový systém. Jde o nervový jed (vyvolává bolesti hlavy, psychické poruchy, delirantní stavy, zrakové halucinace, bezvědomí a nakonec až smrt).[2] Chronické otravy snižují chuť k jídlu, typická je bledost, poruchy spánku, neurózy a celkové postižení CNS. Typickým syndromem je oslabení paměti. Nadýchání ve vysoké koncentraci způsobuje narkózu.
Podobné sloučeniny
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon disulfide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Carbon disulfide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 793 s. s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 353–355.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sirouhlík na Wikimedia Commons
