Chlorid chromnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chlorid chromnatý
Krystalová struktura CrCl2

Krystalová struktura CrCl2

Vzorek CrCl2

Vzorek CrCl2

Obecné
Systematický název Chlorid chromnatý
Anglický název Chromium(II) chloride
Německý název Chrom(II)-chlorid
Sumární vzorec CrCl2
Vzhled bílý až zelený prášek, velmi hygroskopický
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
SMILES Cl[Cr]Cl
InChI 1S/2ClH.Cr/h2*1H;/q;;+2/p-2
Číslo RTECS GB5250000
Vlastnosti
Molární hmotnost 122,90 g/mol
Teplota tání 824 °C
Teplota varu 1302 °C
Hustota 2,88 g/cm3 (24 °C)
Rozpustnost ve vodě rozpustný, hygroskopický
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid chromnatý je anorganická sloučenina chromu, kterou lze popsat vzorcem CrCl2, ale častěji se vyskytuje v hydratované formě CrCl2(H2O)n. Bezvodá forma je v čistém stavu bílá,[1] komerčně dostupný je ale zbarvený do šeda až zelena. Je hygroskopický[1] a rozpouští se za vzniku jasně modrého roztoku tetraaqua-dichlorochromnatého komplexu, [CrCl2(H2O)4]. Využívá se pro laboratorní přípravu komplexů chromu.

Syntéza[editovat | editovat zdroj]

Chlorid chromnatý se dá připravit redukcí chloridu chromitého vodíkem při teplotě 500 °C:

2 CrCl3 + H2 → 2 CrCl2 + 2 HCl

nebo elektrolyticky.[2]

Další možností je redukce kovovým chromem v přítomnosti chlorovodíku:[1]

2 CrCl3 + Cr → 3 CrCl2

V malém měřítku lze provést redukci pomocí LiAlH4, zinku nebo hořčíku:[3]

4 CrCl3 + LiAlH4 → 4 CrCl2 + LiCl + AlCl3 + 2 H2
2 CrCl3 + Zn → 2 CrCl2 + ZnCl2

nebo reakci octanu chromnatého s kyselinou chlorovodíkovou:

(CH3COO)4Cr2 + 4 HCl → 2 CrCl2 + 4 CH3COOH

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Bezvodý chlorid chromnatý má strukturu rutilu, je isostrukturní s chloridem vápenatým. Chrom je koordinován oktaedricky, symetrie je snížena Jahnovým-Tellerovým efektem.

Tetrahydrát, CrCl2(H2O)4, vytváří také oktaedrické molekuly, vazby Cr-O jsou v ekvatoriální rovině a chloridy jsou umístěny v axiálních pozicích.[4]

Kuličkový model tetrahydrátu

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Redukční potenciál Cr3+ + e ⇄ Cr2+ je −0,41 V, takže by měl být schopen uvolnit vodík z kyseliny, ale tato reakce probíhá pouze v přítomnosti katalyzátoru.

Organická chemie[editovat | editovat zdroj]

Využívá se jako prekurzor pro přípravu jiných anorganických a organokovových sloučenin chromu. Dokáže redukovat alkylhalogenidy a aromatické nitrosloučeniny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chromium(II) chloride na anglické Wikipedii.

  1. a b c GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1259–1264. 
  2. HOLAH, David G.; FACKLER, John P.; WRIGHT, Constance M. Chromium(II) Salts and Complexes. Příprava vydání Earl L. Muetterties. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13241-8, ISBN 978-0-470-13169-5. DOI 10.1002/9780470132418.ch4. S. 26–35. DOI: 10.1002/9780470132418.ch4. 
  3. VOLTROVA, Svatava; SROGL, Jiri. Convenient In-Flow Preparation of Cr(II) Chloride for Nozaki–Hiyama–Kishi Reaction. Synthetic Communications. 2015-11-02, roč. 45, čís. 21, s. 2473–2477. Dostupné online [cit. 2021-12-04]. ISSN 0039-7911. DOI 10.1080/00397911.2015.1083580. (anglicky) 
  4. VON SCHNERING, H. G.; BRAND, B.-H. Struktur und Eigenschaften des blauen Chrom(II)-chlorid-tetrahydrats CrCl2. 4H2O. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1973-11, roč. 402, čís. 2, s. 159–168. Dostupné online [cit. 2021-12-04]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.19734020206. (německy)