Chlorid sirnatý
Chlorid sirnatý | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Kuličkovo–tyčinkový model molekuly | |
Kalotový model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid sirnatý |
Anglický název | Sulfur dichloride Sulfur(II) chloride Dichlorosulfane Sulpur chloride |
Německý název | Schwefeldichlorid |
Sumární vzorec | SCl2 |
Vzhled | Červená kapalina s pronikavým zápachem |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10545-99-0 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 234-129-0 |
UN kód | 1828 |
Číslo RTECS | WS4500000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 102,97 g/mol |
Teplota tání | −121,0 °C |
Teplota varu | 59 °C (rozklad) |
Hustota | 1,621 g/cm3 |
Index lomu | 1,557 0 |
Rozpustnost ve vodě | hydrolyzuje |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R14, R34, R37, R50 |
S-věty | S1/2, S26, S45, S61 |
NFPA 704 | 1
3
1
|
Teplota vznícení | 234 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid sirnatý je anorganická sloučenina se vzorcem SCl2. Tato třešňově červená kapalina je nejjednodušším a jedním z nejobvyklejších chloridů síry.
Příprava a vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid sirnatý se připravuje reakcí chloru s elementární sírou nebo chloridem sirným. Jde o několikakrokový proces, který lze popsat rovnicemi:
- S8 + 4 Cl2 → 4 S2Cl2; ΔH = −58.2 kJ/mol
- S2Cl2 + Cl2 ⇌ 2 SCl2; ΔH = −40.6 kJ/mol
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Předchozí uvedená reakce je vratná a chlorid sirnatý se za pokojové teploty pomalu rozpadá na chlorid sirný a plynný chlor. Starší vzorky tak mohou být kontaminovány. Čistý chlorid sirnatý může být znova získán refluxováním s nadbytkem síry a následnou destilací.
Chlorid sirnatý při kontaktu s vodou rapidně hydrolyzuje na plynný chlorovodík, síru a oxid siřičitý.
- 4 SCl2 + 2 H2O → 4 HCl + 3 S + SO2
Použití
[editovat | editovat zdroj]SCl2 se používá jako prekurzor organosírových sloučenin.[2]
Reaguje s alkeny za vzniku chlorsubstituovaných thioetherů, například s 1,5–cyklooktadienem za vzniku dicyklického thioetheru a s ethylenem za vzniku yperitu (S(CH2CH2Cl)2).[3]
Chlorid sirnatý je také prekurzorem několika anorganických sloučenin síry. Reakcí s fluoridy vzniká SF4.
Reakcí s amoniakem vznikají nitridy síry. Reakcí se sulfanem vznikají "nižší" sulfany jako H2S3.
Podobné sloučeniny
[editovat | editovat zdroj]- Dichlorid disirnatý
- Chlorid thionylu
- Chlorid sulfurylu
- Fluorid siřičitý
- Fluorid sírový
- Dibromid disirnatý
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulfur dichloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sulfur dichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schmidt, M.; Siebert, W. "Sulphur" Comprehensive Inorganic Chemistry Vol. 2, ed. A.F. Trotman-Dickenson. 1973.
- ↑ R. J. Cremlyn “An Introduction to Organosulfur Chemistry” John Wiley and Sons: Chichester (1996). ISBN 0-471-95512-4.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid sirnatý na Wikimedia Commons