Chlorid vanadnatý
Chlorid vanadnatý | |
---|---|
Model vrstvy v krystalu VCl2 | |
Krystalová struktura VCl2 | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid vanadnatý |
Anglický název | Vanadium(II) chloride |
Německý název | Vanadium(II)-chlorid |
Sumární vzorec | VCl2 |
Vzhled | zelená pevná látka modrozelená krystalická látka (dihydrát) |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10580-52-6 |
PubChem | 66355 |
SMILES | Cl[V]Cl |
InChI | InChI=1S/2ClH.V/h2*1H;/q;;+2/p-2 |
Číslo RTECS | YW1575000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 121,847 g/mol |
Teplota tání | 1027 °C |
Teplota varu | 1506 °C |
Hustota | 3,230 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid vanadnatý je anorganická sloučenina se vzorcem VCl2. Jde o chlorid vanadu s nejnižším oxidačním číslem. Je to světle zelená pevná látka, která se rozpouští ve vodě za vzniku fialových roztoků.[1][2]
Příprava a vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Pevný chlorid vanadnatý lze připravit termickou disproporcionací chloridu vanadičitého:
- 2 VCl3 → VCl2 + VCl4
Rozpouštěním ve vodě vzniká fialový kation, [V(H2O)6]2+. Odpařením lze získat krystaly chloridu hexaaquavanadnatého, [V(H2O)6]Cl2.[3]
Chlorid vanadnatý má silné redukční účinky,[2] dokáže redukovat organické azidy na aminy.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Pevný VCl2 má strukturu jodidu kademnatého, vanad má oktaedrickou geometrii. Podobnou strukturu mají i VBr2 a VI2, všechny tři látky mají vysokospinovou d3 konfiguraci (kvartetový stav).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanadium(II) chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ YOUNG, Ralph C.; SMITH, Maynard E.; MOELLER, Therald. Vanadium(II) Chloride. Příprava vydání John C. Bailar. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13235-7, ISBN 978-0-470-13163-3. DOI 10.1002/9780470132357.ch42. S. 126–127. DOI: 10.1002/9780470132357.ch42.
- ↑ a b GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1221–1226.
- ↑ POMERANTZ, Martin; COMBS, Gerald L.; DASSANAYAKE, N. L. 42. Vanadium Dichloride Solution. Příprava vydání John P. Fackler. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13252-4, ISBN 978-0-471-86520-9. DOI 10.1002/9780470132524.ch42. S. 185–187. DOI: 10.1002/9780470132524.ch42.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlorid vanadnatý na Wikimedia Commons