Chlorid vanadnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chlorid vanadnatý
Model vrstvy v krystalu VCl2

Model vrstvy v krystalu VCl2

Krystalová struktura VCl2

Krystalová struktura VCl2

Obecné
Systematický název Chlorid vanadnatý
Anglický název Vanadium(II) chloride
Německý název Vanadium(II)-chlorid
Sumární vzorec VCl2
Vzhled zelená pevná látka
modrozelená krystalická látka (dihydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
SMILES Cl[V]Cl
InChI 1S/2ClH.V/h2*1H;/q;;+2/p-2
Číslo RTECS YW1575000
Vlastnosti
Molární hmotnost 121,847 g/mol
Teplota tání 1027 °C
Teplota varu 1506 °C
Hustota 3,230 g/cm3
Rozpustnost ve vodě rozpustný
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid vanadnatý je anorganická sloučenina se vzorcem VCl2. Jde o chlorid vanadu s nejnižším oxidačním číslem. Je to světle zelená pevná látka, která se rozpouští ve vodě za vzniku fialových roztoků.[1][2]

Příprava a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Pevný chlorid vanadnatý lze připravit termickou disproporcionací chloridu vanadičitého:

2 VCl3 → VCl2 + VCl4

Rozpouštěním ve vodě vzniká fialový kation, [V(H2O)6]2+. Odpařením lze získat krystaly [V(H2O)6]Cl2.[3]

Chlorid vanadnatý má silné redukční účinky,[2] dokáže redukovat organické azidy na aminy.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Pevný VCl2 má strukturu jodidu kademnatého, vanad má oktaedrickou geometrii. Podobnou strukturu mají i VBr2 a VI2, všechny tři látky mají vysokospinovou d3 konfiguraci (kvartetový stav).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanadium(II) chloride na anglické Wikipedii.

  1. YOUNG, Ralph C.; SMITH, Maynard E.; MOELLER, Therald. Vanadium(II) Chloride. Příprava vydání John C. Bailar. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13235-7, ISBN 978-0-470-13163-3. DOI 10.1002/9780470132357.ch42. S. 126–127. DOI: 10.1002/9780470132357.ch42. 
  2. a b GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1221–1226. 
  3. POMERANTZ, Martin; COMBS, Gerald L.; DASSANAYAKE, N. L. 42. Vanadium Dichloride Solution. Příprava vydání John P. Fackler. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13252-4, ISBN 978-0-471-86520-9. DOI 10.1002/9780470132524.ch42. S. 185–187. DOI: 10.1002/9780470132524.ch42. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]