Azid sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Azid sodný
Sodium azide.svg
Sodium azide 01.JPG
Azid sodný (krystaly)

Azid sodný (krystaly)

Obecné
Systematický název Azid sodný
Anglický název Sodium azide
Německý název Natriumazid
Sumární vzorec NaN3
Vzhled Pevná bezbarvá až bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 247-852-1
Indexové číslo 011-004-00-7
UN kód 1687
Číslo RTECS VY8050000
Vlastnosti
Molární hmotnost 65,011 g/mol
Teplota rozkladu 275 °C
Hustota 1,847 g/cm3
Rozpustnost ve vodě 41,7 g/100 ml (17 °C)
Relativní permitivita εr 5,98
Měrná magnetická susceptibilita −3,29×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová struktura šesterečná
Hrana krystalové mřížky a= 363,8 pm
c= 1 520,1 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° 21,26 kJ/mol
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° 99,46 kJ/mol
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H300 H310 H330 H373 H410

EUH032

P-věty P273 P280 P301+310 P302+352 P310
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Azid sodný

Azid sodný je pevná bezbarvá až bílá krystalická látka velmi dobře rozpustná ve vodě.

Při teplotách nad 275 °C se rozkládá, nad 300 °C může mít rozklad explozivní charakter za vzniku jedovatých a leptavých nitrózních plynů, nad 309 °C hrozí samovznícení.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Azid sodný je poměrně stálý, dá se bez rozkladu tavit.
  • Pokud se NaN3 dostane do styku s mědí nebo olovem, může vést k tvorbě explozivních nebo toxických sloučenin.
  • Při styku se silnými kyselinami se uvolňuje vysoce toxická a výbušná kyselina azidovodíková za značného vývinu tepla.[2]

Toxikologie[editovat | editovat zdroj]

Azid sodný je velice toxická látka. Dráždí oči, sliznice i kůži, v případě vdechování dráždí dýchací cesty a jejich sliznice. Při požití závažně dráždí sliznice úst, hltanu, trávicího traktu. Akutní otrava se projevuje na CNS. Již nepatrné dávky azidu sodného vyvolávají roztažení periferních cév, pokles krevního tlaku, kašel, křeče, dušnost, nevolnost, zvracení i bezvědomí.

Při opakované nebo prodloužené expozici azid sodný poškozuje CNS - demyelinizuje nervová vlákna.

Použití[editovat | editovat zdroj]

  • Azid sodný je nejdůležitějším azidem, z něhož se připravují ostatní azidy.
  • Azid sodný se využívá jako biocid v nemocnicích a laboratořích pro uchovávání zásobních roztoků náchylných k bakteriální a plísňové kontaminaci. Azid sodný blokuje růst mikroorganismů inhibicí cytochrom oxidázy.
  • Snadného rozkladu azidu sodného se využívá při konstrukci automobilových airbagů. Při nárazu automobilu je elektricky odpáleno přesně dávkované množství azidu sodného, který se rozkládá podle rovnice:
2 NaN3 → 2 Na + 3 N2. Jeden generátor airbagu obsahuje desítky gramů azidu sodného. V moderních automobilech se od jeho používání upouští.

Vzniklý dusík okamžitě naplní airbag, zatímco kovový sodík je přeměněn reakcí s dusičnanem draselným (KNO3) a oxidem křemičitým (SiO2) na bezpečnou formu silikátového „skla“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Sodium azide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Sodium azide - ICSC

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]