Jodistan sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jodistan sodný
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název Jodistan sodný
Anglický název Sodium periodate
Německý název Natriumperiodat
Sumární vzorec NaIO4 (bezvodý)
Vzhled bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
SMILES [O-]I(=O)(=O)=O.[Na+]
InChI 1S/HIO4.Na/c2-1(3,4)5;/h(H,2,3,4,5);/q;+1/p-1
Číslo RTECS SD4550000
Vlastnosti
Molární hmotnost 213,8918 g/mol
Teplota tání 300 °C (573 K) (bezvodý)
Teplota rozkladu 175 °C (448 K) (trihydrát)
Rozpustnost ve vodě rozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v kyselinách
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Jodistan sodný je anorganická sloučenina, sodná sůl kyseliny jodisté. Stejně jako mnohé další jodistany existuje ve dvou formách: jako jodistan monosodný (NaIO4) a jodistan pentasodný (Na5IO6). Obě tyto soli jsou užitečná oxidační činidla.[1]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Jodistan sodný se nejčastěji vyrábí jako dihydrogenjodistan trisodný (Na3H2IO6).[2] Lze jej vyrobit oxidací jodičnanů chlorem a hydroxidem sodným:

NaIO3 + Cl2 + 4 NaOH → Na3H2IO6 + 2 NaCl + H2O
NaI + 4 Br2 + 10 NaOH → Na3H2IO6 + 8 NaBr + 4 H2O

Moderní průmyslová výroba spočívá v elektrochemické oxidaci jodičnanů na anodě z PbO2:

IO -
3
  + 3 H2O → H5IO6 + H+ + 2 e = -1,6 V

Monojodistan sodný může být připraven dehydratací dihydrogenjodistanu trisodného kyselinou dusičnou[2]:

Na3H2IO6 + 2 HNO3 → NaIO4 + 2 NaNO3 + 2 H2O

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Monojodistan sodný tvoří tetragonální krystaly (prostorová grupa I41/a) skládající se z lehce pokřivených iontů IO -
4
  s průměrnou délkou vazby I-O 177,5 pm; ionty Na+ jsou obklopeny osmi kyslíkovými atomy ve vzdálenostech 254 a 260 pm.[3]

Dihydrogenjodistan trisodný utváří kosočtverečné krystaly (prostorová grupa Pnnm). Atomy jodu i sodíku jsou obklopeny osmistěnným seskupením šesti kyslíkových atomů; osmistěn NaO6 je ovšem silně pokřivený. Skupiny IO6 a NaO6 jsou propojeny společnými vrcholy a okraji.[4]

Práškovou difrakcí bylo zjištěno, že Na5IO6 vytváří jednoklonné krystaly (prostorová grupa C2/m).[5]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Roztok jodistanu sodného může být použit k otevření sacharidových kruhů mezi vicinálními dioly za odštěpení dvou aldehydových skupin. Tato reakce se často používá při značkování sacharidů fluorescenčními molekulami nebo jinými látkami jako je biotin. Jelikož je pro tento proces potřeba vicinální diol, využívá se často k selektivnímu značkování 3'-konců RNA (ribóza má vicinální diolové skupiny), ne u DNA (deoxyribóza vicinální dioly nemá).

NaIO4 se používá v organické chemii k rozštěpení diolů za vzniku dvou aldehydů[6]

Periodate cleavage.svg

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium periodate na anglické Wikipedii.

  1. Andrew G. Wee, Jason Slobodian, Manuel A. Fernández-Rodríguez and Enrique Aguilar "Sodium Periodate" e-EROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis 2006
  2. a b Riley, edited by Georg Brauer ; translated by Scripta Technica, Inc. Translation editor Reed F.(1963). Handbook of preparative inorganic chemistry. Volume 1, 2nd, New York, N.Y.: Academic Press, 323–324. ISBN 012126601X. 
  3. Kálmán, A. (15 November 1970).  "Refinement of the structure of NaIO4". Acta Crystallographica Section B 26 (11): 1782–1785. doi:10.1107/S0567740870004880. 
  4. Jansen, Martin (1988).  "Na2H3IO6, eine Variante der Markasitstruktur"(in German). Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie 567 (1): 95–100. doi:10.1002/zaac.19885670111. 
  5. Betz, T. (May 1984).  "Über Perrhenate. 2. Zur Kenntnis von Li5ReO6 und Na5ReO6 – mit einer Bemerkung über Na5IO6"(in German). Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie 512 (5): 19–33. doi:10.1002/zaac.19845120504. 
  6. McMurry, John. Organic chemistry, 8th ed., [international ed.], Singapore: Brooks/Cole Cengage Learning, 285–286. ISBN 9780840054531.