Recyklace kovů
Recyklace kovů je proces opětovného využití použitého kovu. Důvod recyklace je jednak ekologický, protože zatížení životního prostředí při získávání kovů z rud je podstatně vyšší než při recyklaci a recyklace snižuje množství kovů, které by se spolu s odpadem dostávaly do životního prostředí. Třídění a recyklace kovů snižuje znečištění vzduchu až o 86 % a znečištění vody o 76 %. Recyklace železného šrotu šetří až 90 % primárních zdrojů, 75 % energie a 40 % vody. Díky recyklaci hliníku lze ušetřit až 95 % energie oproti výrobě nového. Recyklací 1 kg hliníkového odpadu se ušetří cca 8 kg bauxitu, 4 kg pomocných chemických produktů a 14 kWh elektřiny.[1] Také ekonomický efekt není zanedbatelný, protože získávání kovů z kovového odpadu je většinou levnější než těžba a zpracování rud.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kovy (bronz) byly recyklovány už v době bronzové. Recyklace kovů nabyla na významu zejména v období válečných konfliktů (rekvírování zvonů, sběr kovového odpadu).
Průběh recyklace[editovat | editovat zdroj]
Recyklace začíná shromažďováním použitého kovu v kontejnerech na kovy, ve výkupnách a sběrnách, kde je kovový odpad tříděn do stanovených sort a rozměrově upravován. Některé vytříděné sorty jsou určeny k přímému využití jako hutní vsázka. Ostatní sorty procházejí další úpravou obvykle u specializovaných firem, kde se postupně získávají jednotlivé druhy kovů. Účelem je získat jednotlivé kovy v co nejčistší formě nebo je alespoň zbavit těch nečistot, které jsou pro další zpracování nejškodlivější.
Třídění kovů[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
Do šedých kontejnerů na kovy patří plechovky od nápojů, kovové uzávěry, šroubovací uzávěry a víčka, tuby, konzervy, alobal, hliníková víčka od jogurtů (pouze větší množství stlačené dohromady), kovové obaly od sprejů, deodorantů a šlehaček, ostatní kovové předměty, obaly s recyklačním symbolem a kódem FE, ALU a/nebo čísly s 40–49. Do kontejneru na kovy nepatří tuby a obaly od barev, případně chemických a nebezpečných látek, baterie, obaly od motorových olejů a pohonných hmot.[2] V některých městech se kovy třídí do kontejnerů společně s jinými komoditami, v tomto případě jsou kontejnery vždy náležitě označeny šedou informační nálepkou Kovy (v Praze od roku 2023 Šetřivec).[3]
Zahraničí[editovat | editovat zdroj]
Státy přistupují ke třídění kovů k recyklaci rozdílně. V EU používalo společné kontejnery pro plasty a kovy v roce 2016 devět států (Belgie, Bulharsko, Kypr, Francie, Itálie, Maďarsko, Lucembursko, Slovinsko). Některé nasazovaly samostatné kontejnery pro kov, další společně s jinými materiály; jiné členské státy pro kovy vyhrazují sběrná místa.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Infografika: třídění a recyklace kovů v ČR [online]. 2021-03-12 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Recyklační symboly kovů [online]. 2019-01-23 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
- ↑ BUŘIVALOVÁ, Irena. Nová popelnice v pražských ulicích pojme najednou plechovky, plasty i tetrapaky. Econews. 2023-03-23. Dostupné online.
- ↑ HOLUBOVÁ, Dana. Hodnocení účinnosti sběru využitelných složek domovního odpadu. Plzeň, 2016. Bakalářská práce. Západočeská univerzita. Vedoucí práce Eduard Ščerba. s. 36–37. Dostupné online.