Děkabristé

Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.^[1]

Historie

Dne 26. prosince (podle juliánského kalendáře 14. prosince) (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [děkabr]) roku 1825 se na Senátním náměstí v Petrohradě shromáždili mladí šlechtici a důstojníci.^[1] Car Alexandr I. zemřel a právě tento den měli novému carovi Mikuláši I. složit přísahu, což odmítli. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na konstituční monarchii či dokonce republiku.^[1] Vůdci povstání byli obdivovatelé Francouzské revoluce a jejich ideologický vůdce, plukovník Pavel Pestěl, dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody Konstantina Pavloviče na ruský trůn v dynastickém sporu.

Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu napoleonských válek hraběte Miloradoviče. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni – velitel povstání kníže Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech, a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na Sibiř a zbaveni svých důstojnických hodností.^[1]

Na řadové povstalce čekal obávaný „běh uličkou“ podél řady asi tisíce^[zdroj?] vojáků, kteří je švihali železnými pruty.

Odkazy

Reference

1 2 3 4 Děkabristé po dvou stech letech proti carovi i Putinovi. Nechtěli reformovat, ale zničit Rusko. Lidovky.cz [online]. 2025-12-25 [cit. 2025-12-25]. Dostupné online.

Literatura

ŠEDIVÝ, Jaroslav. Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu. Praha: Volvox Globator, 2000. ISBN 80-7207-336-2.
DEDKOVÁ, Denisa. Ženy děkabristů. 2012 [cit. 2015-10-31]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc.. Dostupné online.
Modří husaři. Z díla děkabristů, Praha, Odeon, 1967

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Děkabristé na Wikimedia Commons
(česky) Český rozhlas: Ecce Homo - povstání děkabristů v Petrohradě
(rusky) Virtuální muzeum děkabristů Archivováno 14. 2. 2005 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[:0-1] 1 2 3 4 Děkabristé po dvou stech letech proti carovi i Putinovi. Nechtěli reformovat, ale zničit Rusko. Lidovky.cz [online]. 2025-12-25 [cit. 2025-12-25]. Dostupné online.

[1]