Evangelický kostel (Bludovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Evangelický kostel
Bledowice 1564.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Církev Slezská církev evangelická augsburského vyznání
Architektonický popis
Stavební sloh klasicismus
Další informace
Ulice Selská
Kód památky 38349/8-790 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Bludovicích je jedním z luterských tolerančních kostelů na Těšínsku. Nachází se na předměstí města Havířova, v jeho blízkosti je česká i polská základní škola. Díky silnému zastoupení polských věřících se konají nedělení bohoslužby v českém i polském jazyce. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším milníkem v historii Evangelického kostela v Bludovicích bylo vydání Tolerančního patentu 13. října 1781 rakouským panovníkem a římskoněmeckým císařem Josefem II. Na základě tohoto zákonodárného dokumentu mohli nekatolíci stavět domy modliteb (modlitebny). Evangelíci z Bludovic, Šumbarku, Šenova, Datyň a Suché se rozhodli založit samostatný sbor na vlastní náklady. Pět měsíců od vydání Tolerančního patentu vydal Zemský úřad starších v Těšíně souhlas ke stavbě modlitebny v souladu s Tolerančním patentem (bez věže, vchod nesměl být od hlavní silnice). Pozemek na její stavbu věnoval místní majitel statku hrabě Seeger.

Výstavba probíhala v letech 1782 - 1783. Během těchto let bylo stavění modlitebny několikrát zakázáno. I přes všechny zákazy a těžkosti byla však stavba dokončena, a tak mohl 17. února 1783 nastoupit do sboru první pastor Daniel Wagner. Na základě vydání nařízení (1848) a patentu (1849) císařem Františkem Josefem I. byly zakoupeny zvony a dostavěna věž. Dne 24. srpna 1852 na svátek Bartoloměje probíhala velká slavnost posvěcení věže, zvonů a hodin. Od té doby je v bludovickém kostele v tento den každoročně slavena památka založení kostela, případně v nejbližší neděli k sv. Bartoloměji (proto je někdy kostel označován jako kostel sv. Bartoloměje).

Po první světové válce probíhala generální oprava varhan, byly zakoupeny nové zvony (původní byly zabaveny během války). V roce 1925 proběhla generální oprava kostela: přestavba pavlače, nové lavice, vnitřní malba (malíř Hrncíř z Bohumína). V roce 1949 byly zakoupeny a posvěceny v pořadí již třetí zvony (předchozí byly opět zabaveny pro vojenské účely), které byly v roce 1953 elektrifikovány. Na přelomu tisíciletí došlo k obnovení fasády kostela,  opravě střešních krovů a výměně střešní krytiny. V letech 2012 - 2014 probíhala finančně náročná přestavba varhan, její realizace byla umožněna Nadačním fondem kulturní památky Havířov. Od roku 2020 započaly práce na rekonstrukci kostelních oken.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Interiér stavby s kruchtou a patrovou pavlačí po obou stranách lodi má plochý strop s bohatou ilusivní malbou, představující nebeský Jeruzalém. Tato stropní malba pochází z dvacátých let 20. století. V kostele nyní stojí varhany firmy Rieger (opus 2883) z roku 1939, které jsou umístěny ve starší varhanní skříni. Varhany obsahují přes 1000 píšťal, jedná se o jediné varhany v Havířově, na nichž lze interpretovat rozličné druhy varhanní hudby. Kostel je dnes využíván jako místo mnoha koncertů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-07]. Identifikátor záznamu 150329 : Kostel evangelický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]