Ježíšův kostel v Těšíně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ježíšův kostel (Kostel milosti)
Cieszyn 57.jpg

Průčelí Ježíšova kostela

Místo
stát Polsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství
okres Těšínský okres
obec Cieszyn
zeměpisné souřadnice 49°44′42″ s. š., 18°38′12″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
ritus luteránství
církev Evangelicko-augsburská církev
diecéze Těšínská diecéze
farnost Těšín
datum posvěcení 1710
status farní kostel
užívání užíván
Architektonický popis
architekti Jan Hausrücker
stavební sloh baroko
výstavba 1709-1750
Specifikace
délka 54,5 m
šířka 38,5 m
výška 72 m
stavební materiál cihla
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Ikona portálu Portál Křesťanství

Ježíšův kostel v Těšíně neboli Kostel milosti v Těšíně (pol. Kościół Jezusowy, Kościół łaski; něm. Jesuskirche, Gnadenkirche) je největším luterským kostelem ve středovýchodní Evropě; sehrál významnou roli i v dějinách českého protestantismu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Stavba luterského kostela v Těšíně byla povolena císařem Josefem I. roku 1709 tzv. exekučním recesem k altranstädtské smlouvě. Pozemek pod kostel zakoupili téhož roku těšínští evangeličtí stavové za Horní branou města Těšína, vně městských zdí. Základní kámen ke zděnému kostelu byl položen 13. října 1710, při slavnosti položení základního kamene byl kostel nazván Ježíšův kostel. Kostel byl postaven podle plánu opavského architekta Jana Hausrückera. Dokončen byl výstavbou věže roku 1772.

Byl to jediný nekatolický kostel na území Horního Slezska; poté, co převážnou část Slezska připojil k Prusku Fridrich II., stal se Ježíšův kostel jediným nekatolickým kostelem v českých zemích (s výjimkou Ašska).

Díky tomu, že byl kostel potupně vykázán za brány města, unikl požárům, které město Těšín postihly, a zachoval se v původním stavu.

Po rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko roku 1920 se kostel ocitnul v Polském Těšíně.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Ježíšův kostel je reprezentantem rakouského baroka, ovšem protestantsky střízlivého. Je pětilodní bazilikou na půdorysu kříže s půlkruhovým presbytářem. Z výzdoby interiéru stojí za povšimnutí oltář a obrazem Poslední večeře Páně se sochami čtyř evangelistů z roku 1766; kazatelna se sochou zmrtvýchstalého Krista z roku 1782, klasicistní křtitelnice a varhany.

V kostele je v současnosti 3500 míst k sezení; pojme však více než 6000 osob.

Kostel je 54,5 m dlouhý a 38,5 m široký, šířka hlavní lodi činí 14,05 m. Uvnitř je kostel vysoký 24 m, výška věže činí 72 m.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]