Šumbark (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek
v Havířově-Šumbarku
Zámek Šumbark
Zámek Šumbark
Účel stavby

Komerční účely

Základní informace
Sloh Empírový
Současný majitel Město Havířov
Poloha
Adresa K Zámečku 243/2, 736 01 Havířov, Havířov-Šumbark, ČeskoČesko Česko
Ulice U Koupaliště
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 24903/8-791 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek Šumbark

Zámek Šumbark se nachází v katastrálním území města Havířov, na hranici jeho částí Šumbark a Město.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní zámek vznikl asi v roce 1438 na místě původní tvrze či neznámého opevnění. Zcela jistě můžeme však říct, že byl postaven dříve díky záznamů nejstarších majitelů, kterým byl Petr Malý ze Šumbarku. Až následně se dozvídáme, že na konci 15. století přešel Zámek do vlastnictví " Těšínské komory ", ale nikdo neví z jakého důvodu. Od roku 1530 do roku 1559 patřil " Zámek Šumbark " k panství knížete Václavu Adamovi. Po jeho smrti Zámek " přešel do majetku jeho syna, který však po válce s Turky začal vykonávat vysokou funkci biskupského hejtmana v Kroměříži. Zámek Šumbark, byl pro něj však zbytečný a špatně využitelný a prodal ho hraběti Frydrychu Pelhřimovi z Tráňkovic. " Zámek Šumbark " velmi často měnil majitele mezi které například patřil " Jan starší Lubovský z Lubovic " nebo " Jan Rymultovský z Kornic". Pravděpodobně právě Jan Rymultovský z Kornic, nechal původní tvrz přestavět na " barokní zámek " a stalo se tak v roce 1686.

Zámek v Šumbarku 1908

Požár[editovat | editovat zdroj]

V říjnu roku 1823 postihl zámek požár, který zcela zničil " kostelík sv. Kateřiny" a hospodářské budovy. Samotná budova " Zámku " byla také velmi poškozená a potřeboval značnou rekonstrukci. Podle posledních odkazů požár vznikl v kuchyni. Tehdejší majitelé šlechtický rod " Rousečtí z Ejvaně " přestavěli zámek do podoby empírovského slohu a prodali jej hraběti "Frydrychu Arco se svou manželkou Henrietou roz. baronkou von Duran ". Rakouský hrabě si Zámek oblíbil a trvale se zde usídlil. Sám zemřel přímo na " Zámku Šumbark " a je pochován na místním hřbitově.

Následně patřil Zámek měšťanské rodině " Neisserů ", kteří nechali vybudovat kostel sv. Anny na zcela jiném místě než původní kostelík sv. Kateřiny. Stalo se tak v roce 1845. V roce 1845 získala zámek společnost Obchodní dům Wetter & Com. z Lipska, která jej dále pronajímala. Teprve v roce 1874 se dostal zpět do šlechtických rukou. Posledním šlechtickým majitelem byl průmyslník David Gutmann.[1]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Vzhled zámku se dvorem v roce 1956
Zámecký dvůr v roce 1956
Zámecký dvůr v roce 2015

Mezi původní obyvatele budoucího města patřili zaměstnanci statku od roku 1949 československého a státního, který vznikl dle Nařízení vlády č. 315/1948 Sb. jímž se zřidily státní lesní a zemědělské podniky ve formě národních podniků. Vzhled statku a zámku v polovině padesátých let 20. století je na přiložených dvou černobílých obrázcích. Jak se změnil vzhled zámeckého dvora za 60 let dokumentuje následující barevný obrázek. Zajímavosti ze života na statku Havířov z 50. let 20. století ve srovnání s jeho vzhledem na začátku 21. století.[2]

Zámek v 50. a 60. létech minulého století chátral a při vzniku města Havířov nebyl brán zřetel na historickou cenu této budovy. Devastace skončila v roce 1997 kdy byl kompletně zrekonstruován do dnešní podoby luxusního hotelu s restaurací. V Zámku se rovněž nachází obřadní síň města Havířov a malý koncertní sál.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Aktuálně je Zámek v majetku města, které zde provozuje " Zámecký hotel Havířov " spolu s obřadní místností a malým koncertním sálem. Zámek je tak zpřístupněný veřejnosti, ale bohužel kulturní prohlídky za účasti průvodce nejsou k dispozici a Zámek slouží celý ke komerčním účelům. Prohlídky tak nejsou možné. Kostel sv. Anny naleznete přímo naproti dnešního Zámku - pravidelně se zde konají bohoslužby a i kostel je ve velmi dobrém stavu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAKOWSKI, Mariusz. ŠLECHTICKÁ SÍDLA NA TĚŠINSKÉM SLEZSKU. první. vyd. Český Těšín: REGIO, 2005. 350 s. ISBN 8023960512. S. 280 - 283. 
  2. HAVÍŘOVSKÝ ZPRAVODAJ O HISTORII MĚSTA 5. část: Na zámeckém dvoře. havirov-historie.cz [online]. [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]