Evangelický kostel (Prostřední Suchá)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Evangelický kostel
Havířov, Prostřední Suchá, evangelický kostel (6).JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Prostřední Suché je jedním z kostelů Slezské církve evangelické augsburského vyznání.

Historie[editovat | editovat zdroj]

K reformaci se sušská vrchnost i její poddaní přihlásili již v 16. století a postupně získali pod svou správu i zdejší kostel. Odebrán jim byl dne 26. března 1654, kdy jej náboženská komise uzavřela. Ještě dlouho poté však vlastníci Dolní a Horní Suché podporovali evangelíky: v letech 1654–1664 se na dolnosušském zámku ukrýval evangelický kazatel Jan Pragenus, učiteli vlastníků Horní Suché, Golkovských a Harasovských, byli luteránští kněží Samuel Fiducius a Alexandr Pragenus.

Po dlouhých letech protireformace na základě vydání Tolerančního patentu byl v Bludovicích vystavěn evangelický kostel, který se stal centrem náboženského života pro celé široké okolí. V roce 1852 vznikla v Suché první evangelická škola, v roce 1860 byl založen hřbitov. V roce 1872 byla vybudována první dřevěná kaple. V letech 19241925 ji nahradila zděná kaple se 156 místy. Posvěcení základního kamene ke zděné kapli se konalo 3. srpna 1924, posvěcení dokončené stavby proběhlo 2. srpna 1925. Kaple byla přestavěná v roce 1937 na kostel (stavba byla zvětšena o dvě boční uličky s pavlačemi, oltářní apsidu a o polovinu větší kúr; počet míst v kostele se zvýšil ze 156 na 350). Dne 28. listopadu 1937 se uskutečnilo slavnostní posvěcení kostela; akt posvěcení vykonal senior Oskar Michejda a kázáním posloužil farář Józef Nierostek z Polského Těšína. V meziválečném období v Suché dynamicky působil Svaz evangelické mládeže, mládežnický pěvecký sbor a Sdružení evangelických žen. Po válce byl prvním duchovním působícím ve sboru pastor Jerzy Czyż, který zde v roce 1946 zorganizoval první konfirmační výuku (27 dětí ze Suché a 10 ze Stonavy). 14. ledna 1949 byla úřední listinou potvrzena samostatnost farního sboru v Suché. Roku 1949 byly na kůru instalovány varhany vyrobené kutnohorským varhanářem Janem Tučkem (opus 504); při jejich výrobě byla použita část starších vahran ze slovenské obce Veľké Bierovce. (Varhany prošly generální rekonstrukcí v roce 2017.[1]) V padesátých letech 20. století sbor čítal kolem 3500 duší. V kostele byly přistavěny balkóny. Začaly se však objevovat stále větší následky důlních škod, které byly v budově kostela postupně likvidovány; v jejich důsledku padly dvě budovy evangelických škol a časem i všechny ostatní budovy obce Prostřední Suchá. Jedinou a poslední budovou, která se zachovala podnes, je evangelický kostel, který však spolu s celým hřbitovem a okolním terénem poklesl více než o 17 metrů. V roce 2001 se konala generální rekonstrukce interiéru kostela. V roce 2012 byla v kostele instalována moderní křtitelnice z lipového dřeva a skla, jejíž autorkou je Hana Bučková[2][3].

Začátkem 90. let sbor získal zpět v rámci restituce mateřskou školu vystavěnou v roce 1929 a zestátněnou v roce 1960. Po přestavbě se zde nachází sborový dům s kanceláří; na budově byla roku 1993 odhalena pamětní deska Jiřího Sarganka.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.glosludu.cz [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-10. 
  2. Archivovaná kopie. www.sucha.cz [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-15. 
  3. Archivovaná kopie. www.sucha.cz [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]