Pražská městská pojišťovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pražská městská pojišťovna
Bývalá Pražská městská pojišťovna, Staroměstské náměstí č.p. 931 / č.o. 6, Staré Město pražské, Praha 1
Bývalá Pražská městská pojišťovna, Staroměstské náměstí č.p. 931 / č.o. 6, Staré Město pražské, Praha 1
Základní informace
Architekt Osvald Polívka
Poloha
Adresa Staré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
Ulice Staroměstské náměstí
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalá Pražská městská pojišťovna je novobarokní a secesní soubor budov z let 1899–1910 postavený architektem Osvald Polívkou na Staroměstském náměstí čp. 932/I, č.o. 6 a v ulici Salvátorské č.o. 6 na Starém Městě pražském.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přes protesty Klubu Za starou Prahu došlo ke zboření tří historických domů čp. 931/I, 932/I a 933/I (Goltzovský dům, dům U Zlaté (stříbrné) hvězdy a dům U Tří mouřenínů), stalo se tak podle asanačního zákona, schváleného pražskou městskou radou. V roce 1897 získalo stavební parcelu město Praha a ihned vypsalo architektonickou soutěž na budovu Pražské městské pojišťovny.[1] Budova s průčelím do Staroměstského náměstí byla postavena v letech 1899–1901 podle až třetího projektu Osvalda Polívky, a to z roku 1899, který po intervenci Umělecké besedy musel fasádu rozdělit do dvou celků, z nichž ten západní (z čelního pohledu vlevo) napodobuje vzhled při asanaci zbořeného domu čp. 933/I U Zlaté hvězdy.

V letech 1909–1910 pokračovala pojišťovna v budování dalších staveb v dvorním traktu, a to až do úrovně ulice Salvátorské, kde jako poslední vznikl obytný dům zapadající do uliční fronty. Významnou inženýrskou památkou je v tomto souboru staveb kovová konstrukce dvorany. K bokům dvorany byla také v letech 1933–1934 přistavěna křídla s kancelářemi a garážemi. Autorem projektu byl František Roith. Dalšími úpravami pro pozdější ministerstva obchodu a hospodářství prošly budovy v letech 1939, 1951-1953 a 1965, odstranění původních vrat a nevhodné prosklení hlavního vchodu je ze 70. let 20. století.

Od roku 1996 v budově sídlí Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky.

Výzdoba exteriéru[editovat | editovat zdroj]

Horní část fasády pravého (východního) domu

Pravý (východní) dům

  • v přízemí v supraportách: ženské busty Oheň a Voda, autor František Procházka (nebo Antonín)
  • na balkónu prvního patra: reliéfní znak města Prahy, putti nesoucí vázy, výše: štukové maskarony a dva draci, autor František Kraumann
  • na atice: sedící figury Volání na poplach a Hašení požáru, autor Bohuslav Schnirch
  • v lunetě: mozaika s postavami kněžny Libuše, ženské alegorie Prahy a panoramatem města Prahy v pozadí; autor předlohy František Urban, do mozaiky převedl Albert Neuhauser a provedla firma Luigi Solerti z Innsbrucku

Levý (západní) dům

Výzdoba interiéru[2][editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Technický obzor, 1898, s. 269 (31.10.1898), s. 68 (15.11.1898), dostupné online
  2. Poche 1985, s. 147-148

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel Poche: Prahou krok za krokem. Panorama Praha 1985, s. 147-148
  • Kolektiv autorů za vedení a redakce Pavla Vlčka. Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. 1. vyd. Praha: Academia 1996, s. 503–505 (autor hesla Rostislav Švácha).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]