Eskymácko-aleutské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eskymácko-aleutské jazyky
Červeně je vyznačeno rozšíření aleutských, modře pak eskymáckých jazyků.
Červeně je vyznačeno rozšíření aleutských, modře pak eskymáckých jazyků.
Rozšíření Kanada, Grónsko, Aljaška, východní cíp Sibiře
Počet mluvčích zhruba 110 000
Počet jazyků 9
Klasifikace
Dělení
Dělení

Eskymácko-aleutská jazyková rodina je skupina jazyků rozšířená především v Kanadě, Grónsku, na Aljašce, na Čukotce a na přilehlých ostrovech. Nejvýznamnějším jazykem této rodiny je bezpochyby inuitština a její dialekty, které jsou v některých regionech Kanady a v Grónsku uznávány i jako úřední jazyk.

Eskymácko-aleutské jazyky se do Ameriky pravděpodobně rozšířily v poslední předkoloniální vlně migrace přibližně před 4 000 lety ze Sibiře. Zde se také obvykle hledají spřízněné jazykové rodiny, nejčastěji čukotsko-kamčatské jazyky, se kterými bývají řazeny do skupiny tzv. paleoasijských jazyků.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Někdy klasifikována jako samostatný eskymácký jazyk (rovnocenný yupickým a inuitským jazykům), někdy řazena k yupickým jazykům

Související články[editovat | editovat zdroj]