Samojedské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samojedské jazyky
Samoyedic map XVII-XX.png
Rozšíření Severní Eurasie
Počet mluvčích asi 30 000
Počet jazyků 9
Klasifikace
Dělení
Dělení

Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Dohromady jimi mluví zhruba 30 000 lidí na obou stranách Uralského pohoří, v nejsevernějších částech Eurasie. Vznikly z prasamojedského jazyka, který se okolo 1. století po Kristu rozpadl na samojedské jazyky severní a jižní.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Termín samojedský je odvozeno z ruského slova samojed („самоед“), jenž označoval nějaké původní obyvatelstvo Sibiře. Výraz je někdy považován za hanlivý, protože jeho původ je objasňován z ruštiny jako Samo-yed („sebe-pojídač“).[1] Proto někteří etnologové navrhovali raději výraz samodeic.[2] Jiné teorie říkají, že původ slova vznikl z výrazu same-edne – „země Sámů“.[3]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samoyedic languages na anglické Wikipedii.

  1. The Tenacity of Ethnicity By Marjorie Mandelstam Balzer ISBN 978-0-691-00673-4
  2. Samodeic @ google books
  3. Anthropology of the North By Arctic Institute of North America, Translations from Russian Sources