Dvojné číslo
Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.
Z dnešních jazyků má dvojné číslo např. slovinština, litevština, arabština, maltština, islandština, sámské jazyky nebo lužická srbština, částečně čeština a srbština. Vyskytovalo se také ve starých indoevropských jazycích a biblické hebrejštině.
Čeština
[editovat | editovat zdroj]Český jazyk používal dvojné číslo u podstatných jmen a sloves zhruba do 15. století, (např. v básni Podkoní a žák), dodnes tak obsahuje pozůstatky po jeho dřívějším širším používání. Jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě.
Duál u podstatných jmen
[editovat | editovat zdroj]Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím nohama na zemi x stůl se třemi nohami.
Pokud hovoříme o částech těla, používá se duál jako běžné množné číslo, tedy i v případě, že hovoříme o více než dvou nohou, očích atd. U duálové koncovky pak dochází ke shodě i u přídavných jmen (špinavýma nohama), zájmen (svýma nohama), a u číslovek tři a čtyři (třema nohama, čtyřma nohama x pěti nohama). Pozůstatkem duálu jsou i nepravidelné skloňovací typy u jiných párových částí těla: ramenou, kolenou, prsou, tyto výrazy ale duálové koncovky jiným slovům nepřiřazují: třemi koleny. Duál najdeme také v názvu pražského Domu „U Dvou slunců“: Vlastně by stačilo i jen "U slunců", protože bývalo gramaticky jasné, že jde o číslovku dvě.
Duál u číslovek
[editovat | editovat zdroj]Duálové skloňování mají číslovky dva, oba. Spisovný tvar je tedy např. s těmi dvěma otázkami. Duál se objevuje i ve vyjádření dvě stě místo dvě sta.
Duál v nespisovné mluvě
[editovat | editovat zdroj]V obecné češtině a ve většině nářečí se přenáší tvar sedmého pádu duálu do téhož pádu plurálu, jako např. s těma hloupejma kamarádama, saň s třema hlavama. Podstatná jména všech rodů tak mají v instrumentálu plurálu jednotné zakončení -ma, které rovněž přebírají přídavná jména, zájmena a číslovky.
Další příklady
[editovat | editovat zdroj]Řeší se zejména sedmý pád, navíc samozřejmě v množném čísle:
- Kýval (oběma) nohama. Pes stál dvěma nohama ve vodě. – Obě slova mají shodu v zakončení na -ma, vycházející z dvojného čísla. Vliv tu má i životnost.
- Setkal se se dvěma ženami. – Dvojným číslem jsou ovlivněny pouze případy pro číslovku dvě.
- Podělil se se dvěma osobami, s oběma lidmi. – Jde i o jiný rod než ryze ženský.
- Ale už vůbec ne: Musel se podělit ještě se třemi osobami. – Obě slova již zůstávají neovlivněna dvojným číslem: Mají zakončení -mi
Polština
[editovat | editovat zdroj]Polština používala dvojné číslo ve svých nejstarších formách. V dnešní polštině některé párové objekty, jako „dvě oči“, „dvě ruce“, používají v některých pádech duál. Pozůstatky duálu zůstaly také v některých číslovkách.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]- oči: nominativ oczy (duál), genitiv oczu (duál), instrumentál oczami (plurál) i oczyma (duál)
- uši: nominativ uszy (duál), genitiv uszu (duál), instrumentál uszami (plurál) i uszyma (duál)
- dziesięć – dzieścia – dzieści (deset)
- 10 = dziesięć
- 20 = dwadzieścia
- 30 = trzydzieści
- 40 = czterdzieści
- sto – ście – sta (sto)
- 100 = sto
- 200 = dwieście
- 300 = trzysta
- 400 = czterysta
Chorvatština a srbština
[editovat | editovat zdroj]V chorvatštině a srbštině zůstal duál v podstatných jménech, která se vyskytují společně s čísly: dvě, tři a čtyři a se slovem oba/obě. Tento tvar je spojen s genitivem jednotného čísla a genitiv množného čísla je používán s čísly 5 a výš včetně.
| jednotné číslo | 1 vuk |
|---|---|
| množné číslo (bez číslovky) | vukovi |
| duál (jednotný genitiv) | 2, 3, 4 vuka |
| množné číslo s číslovkou (množný genitiv) | 5 vukova |
Slovinština
[editovat | editovat zdroj]Slovinština používá dvojné číslo v plném rozsahu. Při skloňování v některých případech se duál spojuje s množným číslem.
Příklad
[editovat | editovat zdroj]Skloňování podstatných jmen fant (chlapec), punca (děvče) a mesto (město):
| pád | singulár | duál | plurál | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| nominativ | fant | punca | mesto | fanta | punci | mesti | fantje | punce | mesta |
| genitiv | fanta | punce | mesta | fantov | punc | mest | fantov | punc | mest |
| dativ | fantu | punci | mestu | fantoma | puncama | mestoma | fantom | puncam | mestom |
| akuzativ | fanta | punco | mesto | fanta | punci | mesti | fante | punce | mesta |
| lokativ | (pri) fantu | punci | mestu | (pri) fantih | puncah | mestih | (pri) fantih | puncah | mestih |
| instrumentál | (s) fantom | punco | (z) mestom | (s)fantoma | puncama | (z) mestoma | (s) fanti | puncami | (z) mesti |
Ruština
[editovat | editovat zdroj]V ruštině zůstalo dvojné číslo u podstatných jmen mužského rodu, která se objevují s čísly 2, 3, 4 a se slovem oba/obě. Přídavná jména v duálu mají své genitivy množných čísel pro mužský rod a formu nominativu pro ostatní.
Příklad
[editovat | editovat zdroj]| jednotné číslo | 1 новый завод | 1 новая школа | 1 новое платье |
|---|---|---|---|
| plurál bez číslovky | новые заводы | новые школы | новые платья |
| duál (genitiv j. č.) | 2, 3, 4 новых завода | 2, 3, 4 новые школы | 2, 3, 4 новых платья |
| plurál s číslovkou (genitiv mn. č.) | 5 новых заводов | 5 новых школ | 5 новых платьев |
Skloňování číslovky dvě
[editovat | editovat zdroj]Ve slovanských jazycích, (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny), zůstaly ve skloňování číslovky dvě zachovány (některé) duálové tvary, jak ukazuje tabulka
| jazyk | nominativ akuzativ vokativ |
genitiv lokativ |
dativ | instrumentál |
|---|---|---|---|---|
| staroslověnština | дъва (dǔva) (muž.) дъвѣ (dǔvě) (žen./stř.) |
дъвою (dǔvoju) | дъвѣма (dǔvěma) | дъвѣма (dǔvěma) |
| běloruština | два (muž./stř.) дзве (žen.) |
двух (muž./stř.) дзвюх (žen.) |
двум (muž./stř.) дзвюм (žen.) |
двума (muž./stř.) дзвюма (žen.) |
| čeština | dva (muž.) dvě (žen./stř.) |
dvou | dvěma | dvěma |
| chorvatština | dva (muž./stř.) dvije (žen.) |
dvoje/dvojice (muž./stř.) dviju (žen.) |
dvama (muž./stř.) dvima/dvijema (žen.) |
dvama (muž./stř.) dvima/dvijema (žen.) |
| lužická srbština | dwaj (muž.) dwě (žen./stř.) |
dweju | dwěmaj | dwěmaj |
| polština | dwaj[pozn. 1]/dwóch (muž. osoby) dwa (muž. ost./stř.) dwie (žen.) |
dwu / dwóch | dwu / dwóm | dwoma (muž./stř.) dwiema (žen.) |
| ruština | два (muž./stř.) две (žen.) |
двух | двум | двумя |
| srbština | два/dva (muž./stř.) две/dve (žen.) |
двају//dvaju (muž./stř.) двеју/dveju (žen.) |
двома/dvoma (muž./stř.) двема/dvema (žen.) |
двома/dvoma (muž./stř.) двема/dvema (žen.) |
| slovenština | dvaja (muž. živ.), dva (muž. neživ.)/ dvoch (muž. živ.), dva (muž. neživ.) dve(žen./stř.) |
dvoch | dvom | dvoma / dvomi |
| slovinština | dva (muž.) dve (žen./stř.) |
dveh | dvema | dvema |
| ukrajinština | два (muž./stř.) дві (žen.) |
двох | двом | двома |
- ↑ jenom v nominativu
Další příklady
[editovat | editovat zdroj]Makedonština
[editovat | editovat zdroj]| jednotné číslo | duál | plurál |
|---|---|---|
| konj (kůň – střední rod) | konja | konji |
| čekor (krok – muž. rod) | čekora | čekori |
| čas (hodina – žen. rod) | časa | časovi |
Litevština
[editovat | editovat zdroj]| jednotné číslo | duál | plurál |
|---|---|---|
| vyras (muž) | vyru | vyrai |
| mergina (děvče) | mergini | merginos |
| einu (jdu) | einava | einame |
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOSTÁL, Antonín. Vývoj duálu v slovanských jazycích, zvláště v polštině. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. S. 94.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo dvojné číslo ve Wikislovníku
