Margaret Meadová
| Margaret Meadová | |
|---|---|
.jpg) Margaret Meadová (1948) | |
| Narození | 16. prosince 1901 Filadelfie |
| Úmrtí | 15. listopadu 1978 (ve věku 76 let) New York |
| Příčina úmrtí | karcinom pankreatu |
| Alma mater | Kolumbijská univerzita (do 1929) DePauw University Barnard College Solebury School |
| Povolání | kurátorka sbírky, antropoložka, spisovatelka a filmová režisérka |
| Zaměstnavatelé | Kolumbijská univerzita University of Rhode Island Americké přírodovědné muzeum |
| Ocenění | William Procter Prize for Scientific Achievement (1969) cena Kalingy (1970) Národní ženská síň slávy (1976) Prezidentská medaile svobody společník Americké akademie umění a věd |
| Nábož. vyznání | anglikánství |
| Manžel(ka) | Luther Cressman (1923–1928) Reo Fortune (1928–1935) Gregory Bateson (1936–1950) |
| Partner(ka) | Ruth Benedictová |
| Děti | Mary Catherine Bateson |
| Rodiče | Prof. Edward Sherwood Mead a Emily Fogg |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Margaret Meadová (16. prosince 1901 Philadelphia – 15. listopadu 1978 New York) byla americká antropoložka. Byla žačkou Franze Boase. Slavné jsou její terénní výzkumy na Samoy v Polynésii, kde se snažila dokázat ideu kulturního determinismu. Kromě toho pracovala v Melanésii, kam se opakovaně vracela, dále v Indonésii a mezi nativním obyvatelstvem Severní Ameriky, konkrétně u Omahů.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Měla tři sourozence, ona byla nejstarší. Rodiče byli učitelé. V roce 1919 nastoupila na DePauw University, za rok přešla na Barnard College, kde studovala ekonomii a sociologii. Zde však potkala Franze Boase a jeho asistentku Ruth Benedictovou, kteří ji přitáhli k antropologii. Na postgraduálním studiu využila možnost odjet na Samou a provést zde výzkum dospívajících domorodých dívek z kmene Manu. Jejím cílem bylo tyto dívky srovnat s dospívajícími dívkami v USA. Při tomto výzkumu nabyla přesvědčení, že osobnost formuje především kultura.
V roce 1931 se vydala k dalšímu výzkumu na Novou Guineu. Pozorovala Arapeše, později kultury Mundugumor a Tčambuli. Tehdy ji zajímaly především pohlavní role. To jí umožnilo zaútočit na v té době na západě stále ještě převládající představy o „přirozené“ roli muže nebo ženy. Zjistila totiž, že modely uspořádání pohlavních rolí jsou u domorodých kultur velice různorodé. Arapešská kultura byla například založena na rovnosti mužů a žen, obě pohlaví se zde podílela na výchově dětí. Naopak u kmene Mundugumor byla výchova zanedbávána oběma pohlavími, ženy i muži pak byli v dospělosti velmi agresivní. U kmene Tčembuli viděla zase opak tradičního západního modelu: muži se starali o domácnost a byli mírní, zatímco ženy vládly a byly velmi aktivní. Tento dojem si potvrdila na Bali. Její studie poté silně ovlivnily feminismus. Meadová také získala přesvědčení, že se západní kultura může od přírodních národů leccos naučit a tyto názory poté na západě šířila a ovlivnila tím zejména atmosféru 60. let.
Celoživotně působila v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku (American Museum of Natural History).
Napsala 44 knih a víc než 1000 článků. Posmrtně jí byla udělena Prezidentská medaile svobody.[1]
Její sestra Priscilla Ann „Pam“ Meadová (1911–1959) se v roce 1935 provdala za Leo Rostena, spisovatele židovského původu. V letech 1936–1951 byl jejím manželem antropolog a kybernetik Gregory Bateson.[2] Jejím milencem byl též známý lingvista Edward Sapir.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TURČÍNKOVÁ, Jana. Margaret Meadová. Český rozhlas Brno. 2004-04-02. Dostupné online [cit. 2018-06-07]. (česky)
- ↑ Margaret Mead | American anthropologist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-07]. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Margaret Meadová
Obrázky, zvuky či videa k tématu Margaret Meadová na Wikimedia Commons
