Margaret Meadová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Margaret Meadová
Margaret Mead (1901-1978).jpg
Narození 16. prosince 1901
Filadelfie
Úmrtí 15. listopadu 1978 (ve věku 76 let)
New York
Příčina úmrtí karcinom pankreatu
Alma mater Barnard College
Kolumbijská univerzita
DePauw University
Zaměstnavatel Kolumbijská univerzita
Ocenění William Procter Prize for Scientific Achievement (1969)
cena Kalingy (1970)
Národní ženská síň slávy (1976)
Prezidentská medaile svobody
Manžel(ka) Luther Cressman (1923–1928)
Reo Fortune (1928–1935)
Gregory Bateson (1936–1950)
Děti Mary Catherine Bateson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Margaret Meadová (16. prosince 1901 Philadelphia15. listopadu 1978 New York) byla americká antropoložka. Byla žačkou Franze Boase. Slavné jsou její terénní výzkumy na Samoy v Polynésii, kde se snažila dokázat ideu kulturního determinismu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Měla tři sourozence, ona byla nejstarší. Rodiče byli učitelé. V roce 1919 nastoupila na DePauw University, za rok přešla na Barnard College, kde studovala ekonomii a sociologii. Zde však potkala Franze Boase a jeho asistentku Ruth Benedictovou, kteří ji přitáhli k antropologii. Na postgraduálním studiu využila možnost odjet na Samou a provést zde výzkum dospívajících domorodých dívek z kmene Manu. Jejím cílem bylo tyto dívky srovnat s dospívajícími dívkami v USA. Při tomto výzkumu nabyla přesvědčení, že osobnost formuje především kultura.

V roce 1931 se vydala k dalšímu výzkumu na Novou Guineu. Pozorovala Arapeše, později kultury Mundugumor a Tčembuli. Tentokrát ji zajímaly především pohlavní role. To jí umožnilo zaútočit na v té době na západě stále ještě převládající představy o "přirozené" roli muže nebo ženy. Zjistila totiž, že modely uspořádání pohlavních rolí jsou u domorodých kultur velice různorodé. Arapešská kultura byla například založena na rovnosti mužů a žen, obě pohlaví se zde podílela na výchově dětí. Naopak u kmene Mundugumor byla výchova zanedbávána oběma pohlavími, ženy i muži pak byli v dospělosti velmi agresivní. U kmene Tčembuli viděla zase opak tradičního západního modelu: muži se starali o domácnost a byli mírní, zatímco ženy vládly a byly velmi aktivní. Tento dojem si potvrdila na Bali. Její studie poté silně ovlivnily feminismus. Meadová také získala přesvědčení, že se západní kultura může od přírodních národů leccos naučit a tyto názory poté na západě šířila a ovlivnila tím zejména atmosféru 60. let.

Později působila zejména v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku (American Museum of Natural History).

Napsala 44 knih a víc jak 1000 článků. Posmrtně jí byla udělena Prezidentská medaile svobody.[1]

Její sestra Priscilla Ann "Pam" Meadová (1911–1959) se v roce 1935 provdala za Leo Rostena, spisovatele židovského původu. V letech 1936–1951 byl jejím manželem antropolog a kybernetik Gregory Bateson.[2] Jejím milencem byl též známý lingvista Edward Sapir.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TURČÍNKOVÁ, Jana. Margaret Meadová. Český rozhlas Brno. 2004-04-02. Dostupné online [cit. 2018-06-07]. (česky) 
  2. Margaret Mead | American anthropologist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-07]. (anglicky) 

Dílo[editovat | editovat zdroj]