Krajta mřížkovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Krajta mřížkovaná

alternativní popis obrázku chybí
Krajta mřížkovaná v teráriu
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: krajtovití (Pythonidae)
Rod: krajta (Python)
Binomické jméno
Python reticulatus
Schneider, 1801
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
detail hlavy

Krajta mřížkovaná (Python reticulatus) je had z čeledi krajty. Přestože se udává, že dosahuje délky až přes 12 metrů, nejdelší udávaný jedinec (zabitý roku 1912 na ostrově Celebes), jenž byl změřen, měl 9,76 m. Neexistuje ale dostatek zdrojů, které by tento rekord mohly doložit a potvrdit. Již několik ověřených jedinců však přesáhlo hranici sedmi metrů a i díky tomu je krajta mřížkovaná považována za jednoho z nejdelších hadů světa. Je též považována za druhého nebo třetího nejtěžšího hada světa, v hmotnosti ji předstihuje jen o málo kratší, ale zavalitější anakonda velká a snad i krajta tygrovitá. Nutno podotknout, že jde o maximální hodnoty, kterých hadi běžně nedosahují.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Krajta mřížkovaná obývá jihovýchodní Asii, Indonésii a Filipíny. Preferuje podmáčené a pobřežní lesní porosty, mokřady, močály a rýžová pole. Dobře šplhá po stromech a velice ráda se koupe, často vydrží ve vodě celé hodiny. Její kořistí jsou převážně drobní savci, ptáci, nebo plazi, poblíž lidských obydlí si nezřídka upytlačí slepici či menší selátko. Mohutní jedinci si dokonce troufnou na živočichy typu divokých prasat, telat buvolů, antilop, jelenů a dokonce i na lidi (jde však o velmi vzácné případy spíše „sebeobranného“ typu, obvykle se člověka bojí a vyhýbá se mu).

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Krajta druhu Python reticulatus je had dorůstající běžně délky 5-6 metrů, nejdelší změřený a řádně zdokumentovaný jedinec z pittsburské zoo měl 8,7 metru. V posledních letech byl ovšem tento rekord zpochybňován[1] a Guinnessova kniha rekordů uvádí jako nejdelšího jedince chovaného v zajetí hada jménem Medusa z Missouri o délce 7,67 m.[2] Jako u jiných hadů, i zde jsou barevné diference. Často je svrchu je žlutavá nebo hnědavá s velkými žlutými (přibližně kosočtverečnými) skvrnami s tmavým okrajem, které daly této krajtě druhové jméno.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření dochází v říjnu až listopadu. Po 3–4 měsících gravidity snáší samice okolo 50 vajec, výjimečně jich může být ale až 100. Je starostlivou matkou, svoji snůšku obtáčí, zahřívá a chrání svým mohutným, svalnatým tělem. Inkubační doba je tak jako u většiny plazů závislá na teplotě a pohybuje se mezi 54–105 dny. Vylíhlá mláďata měří okolo 50 cm a ihned se o sebe dokáží postarat sama.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Jediným nebezpečným nepřítelem pro dospělého hada je člověk. Krajty se stávají obětí poptávky po své krásně vzorované kůži a ve své domovině jsou nemilosrdně pronásledovány a loveny. Pro místní obyvatele představují také vítané zpestření jídelníčku a některé vnitřní orgány navíc využívá tradiční medicína.

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Přes nejednotnost zdrojů se krajtě mřížkované přisuzuje několik rekordů:

  • nejdelší had světa (zabit 1912 na ostrově Celebes) - 9,76 m (nepotvrzeno)
  • nejdelší had chovaný v zajetí - Colossus (ZOO v Pittsburghu (Pensylvánie) 8,7 m (zpochybněno)
  • nejdelší had chovaný v zajetí - Medusa (Kansas City, Missouri) 7,67 m (ověřeno)

V dubnu 2016 byl v Malajsii odchycen jedinec o udávané délce okolo 8 metrů, záhy však uhynul a nebyl dosud oficiálně přeměřen.[3][4]

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke své velikosti je krajta mřížkovaná nevhodná pro chov v bytových podmínkách, omluvitelný je snad ještě odchov mladých jedinců. Přerostlých a nezvladatelných hadů se pak ale člověk jen těžko zbavuje. Drobný chovatel si takového plaza nevezme, protože mu nedokáže připravit dostatečně velké terárium a není s ním schopen sám manipulovat, a ani každá zoologická zahrada či podobná instituce není k chovu tak obrovských hadů vybavena. Problémy znásobuje fakt, že krajty mřížkované jsou velmi silní, rychlí a často velice útoční hadi. Proto je při manipulaci s většími jedinci, nutná spolupráce alespoň dvou, nebo raději více osob. Jsou tak chovány pouze ve specializovaných zařízeních.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARKER, David; BARTEN, Stephen; EHRSAM, Jonas. The Corrected Lengths of Two Well-known Giant Pythons and the Establishment of a New Maximum Length Record for Burmese Pythons, Python bivittatus [online]. CHS Bulletin - Chicago Herpetological Society, 2012, [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Longest snake - ever (captivity) [online]. Guinness World Records, 2011-10-12, [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Python caught in Malaysia could be the longest ever recorded [online]. The Guardian, 2016-04-11, [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Mystery over death of Malaysian python contending for title of world's longest snake [online]. The Guardian, 2016-04-12, [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Hanzák a kol.: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci a plazi, str. 518-519

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.