Oleandr obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Oleandr obecný

Oleandr obecný
Oleandr obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď: toješťovité (Apocynaceae)
Rod: oleandr (Nerium)
Binomické jméno
Nerium oleander
Carl Linné

Oleandr obecný (Nerium oleander) je dekorativní strom a jediný zástupce rodu oleandr (Nerium). Je charakteristický poměrně úzkými zelenými listy a různobarevnými květy (nejčastěji se jedná o růžovou, žlutou a bílou variantu).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Oleandr je stálezelený keř nebo strom o výšce 2-6 m.

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Keř oleandru v Maroku

Oleandr se vyskytuje přirozeně nebo zdomácněl v oblastech od Mauritánie, Maroka a Portugalska přes východní Středomoří a Saharu (kde roste jen zřídkavě), Arabský poloostrov, jižní Asii a Dálný východ až po provincii Jün-nan v jižní části Číny.[1][2][3][4] Oblast výskytu je natolik rozsáhlá, že nelze s jistou určit místo původu, ačkoli se zdá, že pochází z jihovýchodní Asie.

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Je považován za jednu z nejjedovatějších zahradních rostlin, neboť k usmrcení dospělého člověka stačí obvykle požít jen dva listy, u dítěte list jeden. Člověk se může otrávit dokonce i medem, který včely vyrobily z květů oleandru. Jeho jedovatost je způsobena glykosidy oleandrinem a neriinem, které působí přímo na srdce a zvyšují tonus srdeční svaloviny. Projevy otravy jsou podobné jako u jiných jedovatých rostlin – zvracení, průjem, horečka, třesavka, závratě, křeče, srdeční arytmie.

Jako protijed se používají přípravky vyráběné z ovčích digoxin-specifických Fab fragmentů imunoglobulinu (např. Digibind či DigiFab). Základní účinnou látkou je cyklopentanperhydrofenatren. Ačkoliv se jedná primárně o protijed digitoxinu a digoxinu (srdeční glykosidy obsažené v náprstnících), lze jej v omezené míře použít také při otravách oleandrem, adéniem a dipladénií.

Domnělá toxicita oleandru je déle než jedno století součástí městských legend, které jsou rozšířeny na několika kontinentech. Často jsou podávány jako skutečné události, kde se obvykle celá rodina nebo v jiných verzích skupina skautů otráví požitím potravin grilovaných na větvích oleandru.[5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

V lékařství se extraktů z oleandru využívá pro výrobu léků upravujících srdeční činnost a léčbu kožních onemocnění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pankhurst, R. (editor). Nerium oleander L. Flora Europaea. Royal Botanic Garden Edinburgh. datum přístupu 2015-05-15.
  2. Bingtao Li, Antony J. M. Leeuwenberg, and D. J. Middleton. "Nerium oleander L.", Flora of China. Harvard University. datum přístupu 2015-05-15.
  3. INCHEM (2005). Nerium oleander L. (PIM 366). International Programme on Chemical Safety: INCHEM. datum přístupu 2015-05-15
  4. Huxley, A.; Griffiths, M.; Levy, M. (eds.) (1992). The New RHS Dictionary of Gardening. Macmillan. ISBN 0-333-47494-5.
  5. http://www.snopes.com/horrors/poison/oleander.asp

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TELIČKOVÁ, Zuzana. Nejjedovatější rostliny světa. Příroda. listopad–prosinec 2008, s. 69. ISSN 1803-3318.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]