Miroslav Novák (teolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miroslav Novák
Miroslav Novák.jpg
Narození 26. října 1907 nebo 29. června 1907
Kyjov
Úmrtí 5. května 2000 (ve věku 92 let)
Rouen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

prof. PhDr. ThDr. h. c. Miroslav Novák (26. října 1907 Kyjov5. května 2000 Rouen) byl český teolog starozákonní vědy, duchovní, biskup a v letech 19611990 čtvrtý patriarcha Církve československé, od roku 1971 Církve československé husitské.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v katolické rodině na jihovýchodní Moravě. Jeho otcem byl mlynář Leo Novák; zemřel roku 1918, když Miroslavovi bylo 11 let. Matka Anežka se pak o své tři děti starala sama. Pod dojmem z prvních českých bohoslužeb v Kyjově roku 1921 vstoupila matka i s dětmi do nově vznikající Církve československé.[1]

Miroslav vystudoval gymnázium v Kyjově, maturoval v roce 1926. Ovlivnila jej četba Emersona a Tolstého. Po maturitě nastoupil do bohoslovecké koleje a ke studiu Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze. Pod vlivem profesora starozákonní vědy Slavomila Daňka se zaměřil na tentýž obor.[1] V roce 1928 jej druhý patriarcha CČSH Gustav Adolf Procházka ve staroměstském chrámu svatého Mikuláše ordinoval na kněze. Poté, v letech 19281930, studoval na univerzitách v Marburgu a v Lipsku.[1]

V letech 19301932 byl farářem ve Slaném, od září 1932 působil jako učitel náboženství na středních školách v Praze a souběžně přednášel starozákonní vědu a učil hebrejštinu na církevní Vysoké škole bohovědné.[1]

Od roku 1933 publikoval v Náboženské revue CČS články se starozákonní tematikou, zejména se zaměřoval na sociálně-etický důraz zvěsti proroků.[1] V roce 1934 získal na základě disertační práce Mesiášské ideje Předního orientu doktorát filosofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, práci podal u egyptologa Františka Lexy, s nímž vedl četné odborné diskuse. Roku 1938 byl zvolen předsedou nově ustavené Ekumenické rady mládeže v Československé republice. Roku 1945 se stal suplujícím profesorem na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po jejím rozdělení byl v roce 1950 jmenován řádným profesorem na Husově československé bohoslovecké fakultě.[1] Roku 1964 mu tato fakulta udělila čestný doktorát teologie.[1]

Od roku 1945 byl předsedou sedmičlenné Ústřední národní správy Církve československé.[2] V roce 1946 byl zvolen biskupem pražské diecéze CČS a roku 1961 čtvrtým patriarchou. Pod jeho vedením CČS v roce 1964 vstoupila do Světové rady církví a na VI. sněmu v roce 1971 církev vyjádřila dokumentem Základy víry svou biblickou teologickou orientaci a přidala do svého názvu slovo „husitská“.[1]

Miroslav Novák byl blízký komunistickému režimu, relativně dobře s ním vycházel a angažoval se v jeho společenských a mírových aktivitách. V roce 1945 vstoupil do KSČ, z níž ovšem následně vystoupil a byl veden jako důvěrný člen strany, což je praxe z let 1945-48 známá především z politického prostředí, když se komunisté snažili proniknout do demokratických stran Československa.[3] I když na sklonku vlády režimu zveřejnil Český zápas jeho rozhodný nesouhlas z 20. listopadu 1989 se zásahem proti demonstrantům na Národní třídě, adresovaný předsedovi české vlády Františku Pitrovi, požadovalo po sametové revoluci 9 členů ústřední rady církve Novákovu okamžitou abdikaci z funkce patriarchy. Rozhodl se odejít k 15. květnu 1990 do trvalého důchodu, ostatní biskupové a ústřední rada mu poděkovali za celoživotní službu, věnovali dary a ujistili ho, že jako emeritní patriarcha se může účastnit všech akcí církve.[1]

Stáří strávil postupně v Praze, v Domově u Spasitele ve Frýdlantu a ve francouzském Rouenu.[1] Oženil se s Luisou Bourdonovou, kterou znal už od mládí, a v její péči dožil svůj život až do věku 92 let, zemřel 5. května 2000.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l Tomáš Butta: Sto let od narození čtvrtého patriarchy, Český zápas, týdeník Církve československé husitské, r. 87, č. 45, 4. 11. 2007, str. 1 a 3
  2. J. Hrdlička: Život a dílo prof. Františka Kováře: Příběh patriarchy a učence, Praha, 2007, str. 296 a násl.
  3. Hrdlička, Jaroslav: Československá (husitská) a římskokatolická církev, in: Církevní dějiny č.2, poznámka č. 61; Piškula, Jiří" Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1945–1948: Boj o budoucnost církve či o její majetek? in: Cesta církve 1, str. 11

4. ↑ J. Hrdlička: Patriarcha dr. Miroslav Novák. Život mezi svastikou a rudou hvězdou, Brno, 2010, str. 258.

5. JINDRA, Martin: Z milosti trpět pro Krista. Životní příběh faráře Církve československé (husitské) Václava Mikuleckého. Blahoslav ve spolupráci s NO CČSH v Praze 1 – Staré Město, Praha 2011.

6. JINDRA, Martin: Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945. ÚSTR – CČSH, Praha 2017, s. 698.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBÁČ, Vladimír. Poselství starého zákona v díle čtvrtého patriarchy, In: Ve službách pokoje a spravedlnosti, sborník, Praha, 1977
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 466. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Patriarcha CČS a CČSH
Předchůdce:
František Kovář
1961-1990
Miroslav Novák
Nástupce:
Vratislav Štěpánek
Biskup pražské diecéze Církve československé
Předchůdce:
Gustav Adolf Procházka
1946-1961
Miroslav Novák
Nástupce:
Josef Kupka