Ladislav Čepelák
| Ladislav Čepelák | |
| Narození |
25. června 1924 Veltrusy,  Československo |
|---|---|
| Úmrtí |
9. října 2000 (ve věku 76 let) Kralupy nad Vltavou, Česká republika |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | grafik |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ladislav Čepelák (25. června 1924 Veltrusy – 9. října 2000, Kralupy nad Vltavou) byl český grafik, kreslíř a ilustrátor.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Veltrusech, v období Protektorátu, v letech 1939—1942 se vyučil strojním zámečníkem. V období 1944—1945 studoval Bauchovu a Sychrovu večerní školu v Mánesu. Ve studiu pokračoval v letech 1945—1950 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Rady, V. Silovského, V. Nechleby a J. Želibského. Po ukončení studií se od roku 1953 do roku 1962 stal odborným asistentem u profesora Silovského, v letech 1962—1967 u profesora Václav Tittlebacha.[p 1] V roce 1964 byl pověřen vedením grafické dílny. V roce 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky a odborným asistentem se stal Miroslav J. Černý.[1]
Profesorem na Akademii byl jmenován v r. 1987. V r. 1990 vrátil tituly: „Zasloužilý učitel“ a „Zasloužilý umělec“ (udělen roku 1980[2]).
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Od r. 1954 členem SČUG Hollar, působil též v Jednotě umělců výtvarných či ve Tvůrčí skupině Říjen. Zastoupen ve sbírkách NG Praha, Galerie hlavního města Prahy, soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Umělecké zaměření: grafika (lept, akvatinta, mezzotinta), kresba, ilustrace, tvorba do architektury (např. sgrafito pro budovu čs. velvyslanectví v Káhiře – "Tři horizonty české krajiny“.
Zabýval se převážně volnou grafikou a kresbou, užíval především tradičních technik – uhel, tužka, tuš, lept, akvatinta, mezzotinta. Nejdůležitější inspirací mu byla příroda (cykly: Pole, Hnízda, Motýli, Veltruský park, Krajiny Povltaví, Stromy, Horizonty) zajímala jej v krajinném celku i v detailech, v proměnách ročních období. Podstatnou částí jeho života byla hudba a hra na housle. Ladislav Čepelák tiskl na starém lisu z 18. století a hrál na houslích, které si sám zrekonstruoval a postavil.
"První grafika pochází z roku 1948. Upoutal na sebe pozornost cyklem Veltruský park (1949 – 1951). Dalším cyklem jsou Krajiny z Povltaví (1952 – 1955). Strukturální pojetí představuje cyklus Slánská krajina (1961 – 1963). V polovině 60. let vznikly dva soubory obloh (1964 – 1966), zaměřených na atmosférické proměny přírody. V téže době vznikl krajinářský cyklus Tání (1964 – 1965), jehož listy jsou tištěny ze silně zaleptaných desek. Vedle monumentálního pojetí krajiny jsou tu i komorní soubory (Pavučiny, 1963 – 1966). Výrazným motivem posledních let se stala motýlí křídla." Slovník Českých a slovenských výtvarných umělců, Ostrava, 1999
"Na jaře, v létě a na podzim kreslil a leptal, v zimě tisknul. Vana s leptadlem byla na dvorku. Jeho koncentraci neměřil, řídil se zkušeností. Podle potřeby přiléval koncentrovanou kyselinu dusičnou. Oblak štiplavé páry se spojoval s kouřem doutníku. Občas kyselinu lil přímo na desku. Kapky se rozstřikovaly kolem, pozorovatel nestačil uskakovat. V okruhu třech metrů se nedalo dýchat. Kyselina „hořela“ a leptané desky byly horké. Rituál." Magdalena Vovsová
Ceny[editovat | editovat zdroj]
- Diplom 6. Světového festivalu mládeže, Moskva, 1957
- Čestné uznání 50. výročí SČUG Hollar Praha, 1967
- Zlatá medaile města Turína; Zlatá medaile bienále Florencie, 1972
- Čestné uznání za Nejkrásnější knihu roku Praha 1976
- Cena Vladimíra Boudníka, Praha, 1995
Žáci[editovat | editovat zdroj]
Během působení na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1954–1990 vychoval několik desítek žáků. Jeho ateliérem prošlo více než pět desítek studentů, z se nichž většina ztotožnila s tvůrčí filosofií svého učitele. V 70. a 80. letech během jeho profesorského působení se vyhranil a formuloval pojem Čepelákovy školy vyznačující v dějinách moderní české grafiky zásadní estetický směr s kontemplativně-expresívním pohledem na přírodu, přírodní makro i mikrokosmos, s využitím minimalizovaných grafických prostředků.
Jednou z žákyň byla i Kamila Ženatá.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Grafické album: Ladislav Čepelák a jeho žáci
- Současná mezzotinta
- Veltrusy.net: Malíři a grafici veltruského zámku
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Publikace Říkali si vladykové z Libice uvádí, že od roku 1959 do roku 1967 pobýval Ladislav Čepelák spolu s mladším krajinářem Jiřím Corvinem v Ješíně na Slánsku. Není však jasné, zda mu zaměstnání umožňovalo trvalý nebo pouze letní pobyt.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SAIFRT, František. Říkali si vladykové z Lužice (Jiří Corvín a Ladislav Čepelák ve vzpomínkách) [online]. Přemyslovské střední Čechy o. p. s., 2016. Dostupné online.
- ↑ Přehled výtvarných umělců: nositelé čestného titulu nár. a zasloužilý umělec, řádů, státních vyznamenání a cen. Praha: Dílo, 1988, s. 3.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 194.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 587.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Vlastimil Rada
- Vladimír Silovský
- Miroslav J. Černý
- Vladimír Sychra
- Vratislav Nechleba
- Karel Souček
- Ján Želibský
- Karel Štika
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Čepelák
- Ladislav Čepelák v Informačním systému abART
- Ladislav Čepelák na stránkách portálu o filatelii
