Habíb Burgiba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Habíb Burgiba
Portrait officiel de Habib Bourguiba.png

1. prezident Tuniska
Ve funkci:
25. července – 7. listopadu 1987
do 8. listopadu 1959 zastupující
Předchůdce nikdo, funkce vytvořena
Nástupce Zín Abidín bin Alí

Předseda vlády Tuniska
Ve funkci:
11. dubna 1956 – 25. července 1957
Panovník Muhammad VIII. al-Amin
Nástupce nikdo, funkce zrušena

Ministr zahraničních věcí Tuniska
Ve funkci:
15. dubna 1956 – 29. červenec 1957
Panovník Muhammad VIII. al-Amin
Předchůdce nikdo, funkce vytvořena

Ministr obrany Tuniska
Ve funkci:
15. dubna 1956 – 29. červenec 1957
Panovník Muhammad VIII. al-Amin
Předchůdce nikdo, funkce zrušena
Stranická příslušnost
Členství Neo Destour

Narození 3. srpna 1903
Monastir
Úmrtí 6. dubna 2000
Monastir
Místo pohřbení Monastir
Choť Wassila Ben Ammar
Moufida Bourguiba
Děti Habib Bourguiba, Jr.
Alma mater Pařížská univerzita
Profese politik a advokát
Náboženství islám
Ocenění velkokříž s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1962)
řetěz Řádu za občanské zásluhy (1968)
řetěz Řádu Isabely Katolické (1983)
čestný doktor Sofijské univerzity
Řád Serafínů
… více na Wikidatech
Podpis Habíb Burgiba, podpis
Webová stránka www.bourguiba.com
Commons Habib Bourguiba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habíb Burgiba (arabsky: حبيب بورقيبة, Ḥabīb Būrqībah, francouzský přepis: Habib Bourguiba; 3. srpna 19036. dubna 2000) byl tuniský státník. Byl vůdcem hnutí za nezávislost země na Francii a stal se následně prvním prezidentem Tuniské republiky (od 25. července 1957 do 7. listopadu 1987).

Život[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. letech 20. století pracoval jako právník ve Francii, po návratu do Tunisu se zapojil do hnutí na obnovu tuniské samostatnosti. Během francouzského protektorátu v Tunisku byl několikrát vězněn. Po získání nezávislosti se v roce 1957 stal prezidentem, začal propagovat turistický ruch a umožnil západním investorům, aby zde vystavěli četné hotely.

Jeho styl vlády byl autokratický, účinně potlačil opozici, hlavně z řad islámských radikálů, kteří byli vyhnáni do exilu. Dále zrušil mnohoženství a schválil další zákony, které přiblížily jeho zemi evropským měřítkům. Zavedl např. mnoho zákonů, které měli ulehčit život ženám. Do té doby totiž Tunisko patřilo k typickým arabským zemím, kde se ženy chápaly jako podřadné vůči mužům.

Byl dokonce za své vlády zvolen doživotním prezidentem, ale kvůli zdravotním problémům byl roku 1987 odstaven od moci. Tehdejší premiér Abidín bin Alí shromáždil 7 předních lékařů, kteří podepsali, že Burgiba již nemůže zastávat svůj úřad z důvodu pokročilé senility a premiér se tak stal prezidentem místo něj. Tunisané z důvodu tohoto odstoupení slaví státní svátek vždy 7. listopadu.

Podle bývalého prezidenta byla nazvána některá důležitá místa. Například hlavní třída v Tunisu, mezinárodní letiště v Monastiru, jeho rodném městě atd. Tamtéž mu dokonce bylo ještě za jeho života vystavěno mauzoleum.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  2. Boletín Oficial del Estado. 1968-06-10, čís. 139, s. 8421. Dostupné online. 
  3. Boletín Oficial del Estado. 1983-11-22, čís. 279, s. 31819. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]