František Bělský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Bělský
Narození 6. dubna 1921
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 5. července 2000 (ve věku 79 let)
Abingdon-on-Thames
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Příčina úmrtí rakovina
Povolání sochař
Manžel(ka) Margaret Constance Owen
Irena Sedlecká
Významná díla Statue of the Earl Mountbatten
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Busta Winstona Churchilla, Praha

František Bělský (též uváděn jako Franta Belsky, 6. dubna 1921 Brno5. července 2000 Abingdon-on-Thames, Spojené království) byl český sochař. V roce 1939 jeho rodina uprchla do Velké Británie. Po válce se vrátil do Čech, ale v roce 1948 odešel do Británie natrvalo. Stal se tam velmi uznávaným sochařem, jediným, který portrétoval příslušníky čtyř generací britské královské rodiny.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

František Bělský se narodil v Brně, dětství však prožil v Praze. V roce 1938 začal studovat na Rotterově škole užitého umění.[1]

Po okupaci v roce 1939 jeho rodina uprchla do Velké Británie. Po začátku války se zde dobrovolně přihlásil do čs. armády. Až v květnu 1940 se dostal do Francie. Sloužil u dělostřeleckého pluku. Po porážce Francie se vrátil do Británie. V dubnu 1941 zažil krátké setkání s britským premiérem Winstonem Churchillem, který spolu s prezidentem Edvardem Benešem navštívil čs. smíšenou brigádu v Leamingtonu. V květnu 1941 mu byla udělena studijní dovolená, pokračoval ve studiu na Royal College.

Po válce se usadil i s manželkou v Praze. Tři roky zde pracoval jako nezávislý grafik a zároveň studoval na Akademii výtvarných umění u Otakara Španiela. Jeho poslední pražskou zakázkou byla v roce 1947 tvorba pamětní desky pro chrám sv. Cyrila a Metoděje, která připomíná parašutisty a kněží, kteří zemřeli v souvislosti s atentátem na Heydricha.

V roce 1948 Bělský znovu emigroval a v Británii se dokázal velmi dobře prosadit. Stal se jediným sochařem, který ve svých dílech mohl zachytit příslušníky čtyř generací britské královské rodiny. Nejprve vytvořil v roce 1962 bustu Královny Matky, poté prince Andrewa, prince Philipa a nakonec i královny Alžběty II. V roce 1985 pak ztvárnil tříletého prince Williama.

V roce 1971 dokončil sochu Winstona Churchilla, jehož podoba se mu vryla do paměti během krátkého setkání za války. Vytvořil ji pro univerzitu ve Fultonu, kde Churchill v roce 1946 pronesl slavný projev, díky němuž se začalo používat slovní spojení „železná opona“. Když bývalý americký prezident Harry S. Truman dostal návrh, aby některý americký sochař zhotovil jeho bustu, uvedl: „V žádném případě. Když vůbec budu někomu stát modelem, tak jedině tomu chlapíkovi, který udělal Winstona ve Fultonu!“[1]

V Londýně jsou dále k vidění Bělského díla věnovaná rytci Václavu Hollarovi nebo památce Jana Palacha. Po listopadu 1989 se vrátil do Prahy, pro kterou vytvořil bustu Churchilla umístěnou u britského velvyslanectví a památník čs. letcům působícím v Královském letectvu v Dejvicích.

František Bělský zemřel na rakovinu v 79 letech.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou se stala britská karikaturistka a autorka komiksů Margaret Constance Owen, která pak tvořila pod jménem Belsky (1919–1989). Sedm let po její smrti se oženil podruhé, a to s českou sochařkou žijící v Británii Irenou Sedleckou.[2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BERÁNEK, Jaroslav. Umělci a vojáci: František Bělský, tvůrce vojenských památníků, panovnických bust i Churchilla [online]. Vojenský historický ústav Praha. Dostupné online. 
  2. Franta Belsky. The Telegraph [online]. 2000-7-7. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]