Vitalij Hubarenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vitalij Serhijovyč Hubarenko
Narození13. června 1934
Charkov
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Úmrtí5. dubna 2000 (ve věku 65 let)
Kyjev
UkrajinaUkrajina Ukrajina
Místo pohřbeníBajkovův hřbitov
Národnostukrajinská
Alma materCharkovská hudební škola Boryse Ljatošynského
Povoláníhudební skladatel
Významná díla
OceněníStátní cena Tarase Ševčenka (1984)
Zasloužilý umělecký pracovník Ukrajiny
národní umělec Ukrajiny
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vitalij Serhijovyč Hubarenko, ukrajinsky Віталій Сергійович Губаренко, rusky Вита́лий Серге́евич Губаре́нко, (13. června 1934 Charkov – 5. dubna 2000 Kyjev) byl ukrajinský hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vitalij Hubarenko se narodil v Charkově, kde také roku 1960 zakončil studium na charkovské konzervatoři ve třídě skladby u D. L. Klebanova. V letech 1958–1960 vyučoval teoretické předměty a hudební literaturu na dětské hudební škole. Od roku 1960 pracoval jako hudební redaktor oblastního rozhlasu v Charkově. Od roku 1961 vyučoval hudební teorii a skladbu na Charkovském uměleckém ústavu a od roku 1962 také na Charkovské hudební škole. Od roku 1972 se živil jako svobodný umělec a roku 1985 se s rodinou přestěhoval do Kyjeva, kde roku 2000 i zemřel. Je pochován na Bajkovském hřbitově.

Hubarenkovou manželkou byla profesorka Maryna Romanivna Čerkašyna-Hubarenko (nar. 1938), hudební vědkyně, kritička, pedagožka a libretistka a zároveň dcera významného herce a režiséra Romana Čerkašyna. Hubarenkovou dcerou byla skladatelka a básnířka Iryna Vitaliivna Hubarenko (1959–2004).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vitaliji Hubarenkovi náleží přední místo mezi ukrajinskými operními skladateli 20. století. Podle názoru L. Kyjanovské každá z jeho třinácti oper „přitahuje nebanálním, svérázným řešením i pojednáním hudebního a scénického děje, odpovídajícím individuálnímu záměru i výběru předmětu“.[1] K většině jeho oper napsala libreto jeho žena Marija Hubarenková. Skladatel v nich „umí hudebními prostředky představit aroma a kolorit dávných epoch, úzkostný puls každodennosti, jemná citová hnutí duševního výrazu hrdinů, dynamiku vývoje jejich emocí, zářivost a plastičnost hudebních obrazů, dramatickou stost velkých pláten“.[2] Vedle operního žánru se Hubarenko zabýval i instrumentální a komorně-vokální hudbou. V těchto dílech projevil skladatel mimo jiné zájem o ukrajinské folklórní obřady (symfonická báseň Kupalo), intimní lyriku ukrajinských básníků (vokální cykly Květy a nálady na slova I. Drače, Podzimní sonety na slova D. Pavlička, Nastav dlaň na slova V. Sosjury).[2]

Přehled děl[editovat | editovat zdroj]

  • Opery:
    • Zkáza eskadry (Загибель ескадри), podle stejnojmenného dramatu A. Kornejčuka, Op. 8, 1965, druhá verze 1966, premiéra Kyjev 1967
    • Mamajovi (Мамаї), podle dramatu Ju. Janovského Duma o Britce (Дума про Британку), Op. 17, 1969, premiéra 1970
    • Milostné dopisy (Листи кохання), monodrama pro soprán a orchestr podle novely H. Barbusse Něha, Op. 19, 1971, premiéra Kyjev 1972
    • Znovuzrozený květen (Відроджений травень) podle dramatu Slavičí noc V. Ježova, první verze pod názvem První přikázání (Перша заповідь) 1972, druhá verze (Op. 22) 1973, premiéra 1974
    • Skrz plamen (Крізь полум'я), Op. 24, 1975, premiéra 1976
    • Vzpomínej na mne (Пам'ятай мене), lyrická novela v jednom dějství, Op. 19-a, 1977, premiéra Charkov 1980 pod názvem Nezapomenutelné (Незабутнє)
    • Dohazovačem proti své vůli (Сват мимоволі), libreto M. Hubarenková podle dramatu H. Kvitky-Osovjanenka Ordonanc Šeľmenko, Op. 34, 1982, premiéra Charkov 1985
    • Alpská balada (Альпійська балада), libreto M. Hubarenková podle stejnojmenné povídky V. Bykava, Op. 38, 1984, premiéra 1985
    • V ukrajinských stepích (В степах України) [Komu se vysmály hvězdy (Кому посміхалися зорі)], na motivy děl A. Kornejčuka, Op. 40, 1987
    • Pomněte, mí bratři!... (Згадайте, братія моя!..), opera-oratorium, libreto M. Hubarenková podle děl T. Ševčenka, Op. 43, 1991, premiéra 1992
    • Samota (Самотність), monoopera pro tenor a orchestr, libreto M. Hubarenková podle novely P. Mériméa Dopisy neznámé, Op. 47, 1993, premiéra Kyjev 1994
    • Juliiny monology (Монологи Джульєтти), lyrické scény podle tragédie W. Shakespeara Romeo a Julie, libreto M. Hubarenková, Op. 54, 1998, premiéra Kyjev 1998
  • Balety:
    • Kamenný vládce (Камінний господар, na motivy stejnojmenného dramatu Lesji Ukrajinky, Op. 16, 1968, premiéra 1969
    • Assol (Ассоль), symfonie-balet pro orchestr, soprán a tenor podle féerie A. Grina Nachové plachty, Op. 25, 1977, premiéra 1977
    • Záporožci (Запорожці), choreografické scény, Op. 28, 1980
    • Povinnost a víra a láska (Обов'язок і віра і любов), podle scénáře Je. Gavriloviče Komunista, Op. 39, 1985, premiéra 1985 pod názvem Komunista (Комуніст)
    • Májová noc (Майська ніч), symfonie-balet podle povídky N. V. Gogola, Op. 41, 1988
    • Zelené svátky (Зелені святки), symfonie-balet, Op. 44. 1992
    • Liebestod, symfonie-balet, Op. 53, 1997
    • Vij (Вій), choreografické scény podle stejnojmenné povídky N. V. Gogola, Op. 57, 1999
  • Opera-balet Vij (Вій), libreto M. Hubarenková a L. Mychajlov podle povídky N. V. Gogola, Op. 32, 1980, premiéra Oděsa 1984
  • Vokálně-symfonická díla:
    • Vokalíza (Вокаліз), báseň pro hlas a komorní orchestr, Op. 21, 1973
    • Kantáta Pocity jediné rodiny (Чуття єдиної родини) na slova P. Tyčyna, Op. 27, 1977
    • De profundis, symfonie pro orchestr, soprán a tenor na slova T. H. Ševčenka, Op. 51, 1995
    • Symfonie č. 3 pro orchestr a mužský sbor na slova R. Levina, Op. 23, 1975
  • Orchestrální díla:
    • Symfonie č. 1, Op. 2, 1961, druhá verze 1962
    • Symfonická báseň Památce T. H. Ševčenka (Пам'яті Т. Г. Шевченка), Op. 3, 1963
    • Concertino, Op. 5, 1964
    • Symfonie č. 2, Op. 11, 1965
    • Suita z opery Zánik eskadry, 1967
    • Dvě suity z baletu Kamenný vládce, 1970
    • Symfonický obraz Kupalo (Купало), Op. 18, 1971
    • Lyrická báseň In modo romantico, Op. 42, 1989
  • Díla pro sólové nástroje a orchestr:
    • Koncert-báseň pro violoncello a orchestr, Op. 6, 1963
    • Koncert pro flétnu a komorní orchestr, Op. 10, 1965
    • Komorní symfonie č. 1 pro housle a orchestr, Op. 14, 1967
    • Ukrajinské capriccio pro housle a komorní orchestr, Op. 20, 1973
    • Komorní symfonie č. 2 pro housle a orchestr, Op. 29, 1978
    • Komorní symfonie č. 3 pro dvoje housle a orchestr, Op. 36, 1983
    • Lyrická báseň pro fagot a smyčcový orchestr, Op. 45, 1992
    • Komorní symfonie č. 4 pro violoncello a smyčcový orchestr, Op. 49, 1996
    • Árie pro klarinet a smyčcový orchestr, Op. 52, 1996
    • Adagio pro hoboj a smyčcový orchestr, Op. 55, 1999
    • Komorní symfonie č. 5 Canto ricordo pro housle a komorní sbor, Op. 37, 1983/1999
  • Díla pro smyčcový orchestr:
    • Sinfonietta, Op. 1, 1960
    • Concerto grosso, Op. 33, 1981
  • Komorní hudba:
    • Smyčcový kvartet, Op. 12, 1965
    • Triptych pro dechové kvinteto, Op. 31, 1978
    • Španělská suita (Іспанська сюїта) pro soubor violoncell a klavír, Op. 48, 1994
    • Legenda pro kvarteto saxofonů, Op. 56, 1999
  • Cykly písní pro hlas s doprovodem klavíru:
    • Z poezie Josypa Utkina (З поезії Йосипа Уткіна), Op. 4, 1962
    • Barvy a nálady (Барви та настрої), na slova I. Drače, Op. 9, 1965
    • Radost (Радість) a Podzim (Осінь, Dvě romance na slova F. Kryvina, Op. 13, 1966
    • Nastav dlaň (Простягни долоні) na slova V. Sosjura, Op. 26, 1977
    • Podzimní sonety (Осінні сонети) na slova D. Pavlyčka, Op. 35, 1983
  • Sbory:
    • Ruské črty (Русские эскизы), tři sbory a cappella na slova Sergeje Jesenina, Op. 30, 1978
    • Milovat Ukrajinu (Любіть Україну), báseň pro sbor a cappella na slova V. Sosjura, Op. 46, 1992
    • Dobré jitro (Доброе утро), sbor a cappella na slova S. Jesenina, Op. 50, 1994
  • Hudba k divadelním hrám a filmům
    • Hudba k loutkové hře V. Stremovského a E. Humenjuka Dýmka (Димка), 1963
    • Hudba k loutkové hře J. Kalabové Na světě není krásnější Faidry (Краще Федри немає на світі), 1963
    • Hudba k loutkové hře M. Joffeho a K. Hubenka Ivasyk-Telesyk (Івасик-Телесик), 1964
    • Hudba ke hře W. Shakespeara Večer tříkrálový, 1964
    • Hudba k loutkové hře H. Vladyčynové Slůně (Слоненя), 1966
    • Hudba k filmu Duma o Kovpakovi (Дума про Ковпака), 1973 první řada, 1975 druhá řada

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ KYJANOVS'KA, Ljubov O. Ukraïns'ka muzyčna kuľtura (navčaľnij posibnyk). Kyïv: Deržavnyj metodyčnyj centr navčaľnych zakladiv kuľtury i mystectv Ukraïny, 2002. 160 s. ISBN 966-96106-0-5. S. 105. (ukrajinsky) 
  2. ↑ a b Kyjanovs'ka, s. 106.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALEY, Virko. Hubarenko, Vitaly Serhiyovych. In: The New Grove Dictionary of Opera. London: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj] (omezený přístup)
  • МУХА, Антон Іванович. Композитори України та української діаспори: Довідник. Київ: Музична Україна, 2004. 352 s. ISBN 966-8259-08-4. S. 81–82. (ukrajinsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vitalij_Hubarenko&oldid=23432481“