V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.

Bohuslav Niederle (1907)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. MUDr. Bohuslav Niederle, DrSc.
Bohuslav Niederle sedmadvacetiletý
Bohuslav Niederle sedmadvacetiletý
Narození 28. března 1907
Kladno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. května 2000 (ve věku 93 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma mater 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání lékař
Ocenění Rytíř českého lékařského stavu (1999)
Děti Jiří Niederle
Rodiče Bohuslav Niederle
Příbuzní Jindřich Niederle (děd z otcovy strany)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Bohuslav Niederle
sestra Běla Niederlová
dcera Běla Niederlová
syn Jiří Niederle
dědeček Jindřich Niederle
strýc Lubor Niederle

Bohuslav Niederle (28. března 1907, Kladno[1]12. května 2000 Praha) byl český lékař působící v oboru všeobecné chirurgie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Povolání lékaře si zvolil po vzoru svého otce, primáře chirurgie a ředitele nemocnice v Kladně. V roce 1931 promoval v Praze na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích strávil rok na interní klinice u profesora Pelnáře, nakonec se ale rozhodl pro chirurgický obor.[2] V roce 1932 nastoupil na kliniku prof. Arnolda Jiráska nejprve jako sekundář, později se stal asistentem a nakonec zástupcem primáře. [3] Na klinice prožil i léta protektorátu, kdy v obtížných podmínkách pracoval na své habilitační práci. [2] Po válce byl za statečnost a pomoc partyzánům vyznamenán Čs. válečným křížem. V roce 1945 se habilitoval pro patologii a terapii nemocí chirurgických a nastoupil jako primář chirurgického oddělení městské nemocnice v Praze-Motole. [3] Zaměřil se na otázky břišní, končetinové a hrudní chirurgie. Kromě chirurgické praxe se soustředil na zlepšení pracovních podmínek, výuku nových zdravotních sester, výchovu mladých chirurgů. Nadále vědecky pracoval a v roce 1959 získal titul profesora chirurgie, o čtyři roky později doktorát věd.[3][2]

Po přeměně chirurgického oddělení na kliniku byl v roce 1968 profesor Niederle jmenován jejím přednostou. Pod jeho vedením se z ní stalo mezinárodně respektované pracoviště. Na klinice působil až do roku 1975.

Zabýval se terapií chirurgických nemocí (ftizeologií, operacemi maligních strum a chirurgickou léčbou gastrointestinálních onemocnění). Byl odborníkem v oblasti chirurgie žlučových cest. Tuto problematiku zpracoval v řadě vědeckých publikací, ať už sám nebo jako vedoucí autorského kolektivu. K nejznámějším patří Chirurgie žlučových cest (1977), která bylo přeložena do angličtiny (1981) a ruštiny (1982).

Velkou důležitost přikládal výchově mladých chirurgů a zdravotních sester. Výchovné zaměření mají knihy Operace náhlých příhod břišních (1962, spoluautor doc. Václav Šebek) a Práce sestry na operačním sále, která vyšla poprvé v roce 1954 a patří k základním učebnicím pro perioperační sestry.

V roce 1991 mu byla udělena Purkyňova cena, nejvyšší české zdravotnické vyznamenání. [4]V roce 1994 byl jmenován emeritním profesorem Univerzity Karlovy a v roce 1999 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu.[3] Byl členem domácích i zahraničních lékařských společností, přednášel na chirurgických a gastrolenterologických kongresech v Evropě. [3][4]

Zemřel v Praze 12. května 2000 ve věku 93 let.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem profesora chirurgie Bohuslava Niederleho (1873–1963), synovcem archeologa Lubora Niederleho a vnukem klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho sestra Běla (1904–1995) si vzala rovněž lékaře a obě její děti vystudovaly medicínu. Jeho dcera Běla se též provdala za lékaře a jeho syn Jiří (1939–2010) byl profesorem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, věnoval se oboru fyzika částic a matematická fyzika.[5]

Mezi jeho záliby patřilo hudba (sám hrál na klavír), divadlo, malířství a sochařství, literatura. Měl rád turistiku a sport, cestování. Věnoval se také myslivosti.[3]

Jeho otec si nechal v Kladně vedle budovy soudu postavit Niederleho vilu čp. 1649 z roku 1910 a je po něm také pojmenována nejstarší budova kladenské nemocnice, Niederleho pavilon čp. 1548 z let 1902-1903, kde sídlí administrativa nemocnice (původně měla nemocnice jen jednu budovu a v r. 1933 byla přejmenována na Niederlovu v. v. okresní nemocnici, po roce 1939 byla nemocnice rozšířena).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kladno
  2. a b c CODR, Milan; ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 12. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Bohuslav Niederle, s. 80-83. 
  3. a b c d e f Niederle Bohuslav :: ZDRAV.cz :: Zdraví a zdravotnictví. www.zdrav.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  4. a b PELIKÁN - září 2000 - mimořádné číslo Ročník č. 9. pelikan.lf2.cuni.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  5. http://www.svet.czsk.net/clanky/osobnosti/niederlove.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOCH, Jiří. Niederlovské reminiscence. Praha: Akropolis, 2007. ISBN 978-80-86903-44-6. S. 162. Sborník ke stoletému výročí narození prof. Niederleho. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]