Přeskočit na obsah

Niederleho pavilon v Kladně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Niederleho pavilon)
Niederleho pavilon
Niederleho pavilon, nejstarší část Oblastní nemocnice Kladno
Niederleho pavilon, nejstarší část Oblastní nemocnice Kladno
Základní informace
Výstavba1903
Pojmenováno poBohuslav Niederle
Poloha
AdresaKladno, ČeskoČesko Česko
UliceVančurova
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky34686/2-4036 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Niederleho pavilon, schody s vchodem
MUDr. Bohuslav Niederle
Pamětní deska starosty města MUDr. Jaroslava Hrušky

Niederleho pavilon v Kladně je dnes jednou z budov Oblastní nemocnice Kladno a je budovou památkově chráněnou.

Historie stavby

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska

Niederleho pavilon je jednopatrovou velmi členitou stavbou postavenou v letech 1902–1903 podle návrhu Aloise Zázvorky a Alfréda Ludwiga, stavbu provedl Josef Picek. Na postavení Okresní všeobecné veřejné nemocnice císaře a krále Františka Josefa se zasloužil tehdejší starosta města MUDr. Jaroslav Hruška, který byl původně lékařem Bratrské hornické poklady Pražské železárenské průmyslové společnosti v Kladně.

Neorenesanční budova se secesními znaky měla několik částí. Kromě centrální části se dvěma pavilóny (ženským a mužským) patřil do komplexu tehdejší nemocnice také infekční pavilon a pitevna s kaplí sv. Kříže a hodinami ve věžičce. Pavilon v době svého založení měl 60 nemocničních lůžek.[1]

Budova je nejstarší částí dnešní komplexu Oblastní nemocnice Kladno. Původní vchod do budovy byl z dnešní ulice Čs. armády, dnes v těchto mostech jsou vzrostlé stromy.

Několik desetiletí v budově bylo umístěno oční oddělení.

V roce 2002 byl objekt rekonstruován a dnes zde sídlí ředitelství nemocnice.

Lékařský a zdravotnický personál

[editovat | editovat zdroj]

První ředitelem a zakladatelem kladenské nemocnice byl MUDr. Bohuslav Niederle (1873–1963), absolvent Lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy university v Praze. V Praze ve Všeobecné nemocnici nastoupil do svého prvního místa, ale od roku 1903 byl již primářem v Kladně. V roce 1912 vstoupil jako dobrovolník do balkánské války, v letech 1914 - 1916 bojoval na srbské frontě, poté byl převelen do Lvova. Po válce se do Kladna vrátil a v roce 1924 byl jmenován ředitelem kladenské nemocnice.

MUDr. Niederle se zasloužil o moderní vybavení nemocnice, zaváděl pokrokové léčebné metody, sám se soustavně vzdělával. Jeho oborem byla především chirurgie, pravidelně zajížděl do Berlína, který tehdy představoval „Mekku chirurgie“ a účastnil se i řady chirurgických kongresů v dalších evropských městech. Věnoval se také rentgenologii. Získané vědomosti uplatňoval v nemocniční praxi, seznamoval s nimi svoje kolegy a později také žáky. Jeho přesvědčování o nutnosti trvalého celoživotního vzdělávání lékařů se promítlo do života Lékařské župy kladenské.[2] Založil v Kladně chirurgické oddělení a zároveň udržoval styky s I. chirurgickou klinikou Všeobecné nemocnice v Praze.[3]

V letech 1919–1927 byl předsedou Družstva městského divadla v Kladně. Věnoval se zdravotnické práci v sokolské župě budečské.

V Kladně si dal stavební firmou postavit rodinnou vilu poblíž kladenského gymnázia (na rohu Náměstí Ed. Beneše a ulice Cyrila Boudy), v ní si také zřídil lékařskou ordinaci vyzdobenou zbraněmi z balkánské války. Vile ve stylu české moderny se dodnes říká Niederleho vila.[4]

V roce 1933 byla kladenská nemocnice pojmenována jeho jménem. Od roku 1928 byl docentem lékařské fakulty, v roce 1934 byl jmenován profesorem.

V roce 1939 se odstěhoval do Prahy. Zemřel 15. února 1963 v Praze.[1]

Jako zdravotnický personál v nemocnici působily milosrdné sestry sv. Karla Boromejského. Sestra představená Cyrila Macková byla za obětavou činnost v době první světové války vyznamenána zlatým křížem.

Pamětní desky

[editovat | editovat zdroj]

Na budově je umístěna červená mramorová deska s nápisem „Nemocnice tato založena k blahu veřejnému LÉTA PÁNĚ 1902 na oslavu padesátiletého panování Jeho Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.

Druhá pamětní deska je věnována MUDr. Jaroslavu Hruškovi.

  1. a b VYKOUK, Jaroslav. Nemocnice v Kladně. Hornický zpravodaj. 2011, roč. 2, s. 3–10. 
  2. VYKOUK, Jaroslav. Nemocnice Kladno. Hornický zpravodaj. 2011, roč. 2, s. 3–10. 
  3. VEVERKOVÁ, Irena. Bohuslav Niederle (25. prosince 1873 - 15. února 1963). Slánský obzor. 2017, roč. 24, s. 93–99. ISSN 1214-3847. 
  4. Středočeská vědecká knihovna v Kladně, databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu [online]. [databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu Dostupné online]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUCHYŇKA, Zdeněk. Veřejná nemocnice vznikla v Kladně až v roce 1903. Mladá fronta Dnes. Střední Čechy Dnes: Kladensko. 2005, 16(151). ISSN 1210-1168.
  • Nemocnice Kladno. Kladno: Nemocnice Kladno, [1996].
  • POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 51.
  • VEVERKOVÁ, Irena. Procházka Kladnem. 1. vyd. Kladno: Nezávislý novinář, 1998, s. 57-58.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]