Městské divadlo Kladno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Městské divadlo Kladno
Kladno KL CZ Mestske divadlo 054.jpg
Stát Česká republika
Místo Kladno
Typ divadla profesionální divadlo
Zaměření činohra, muzikál
Vznik 11. května 1912 (slavnostní otevření)
12. září 1915 (první představení stálého souboru)
Počet scén 2
Scény hlavní sál
malý sál
Zkratka MDK
Zřizovatel Statutární město Kladno
Budova
Styl moderna
Architekt Jaroslav Rössler
Doba výstavby 1912–1910
Otevření 16. dubna 2016
Přestavby 2012-2016
Kód památky 17366/2-4039 (PkMISSezObr)
Osobnosti
Ředitel Irena Žantovská
Umělecký šéf Martin Vokoun
Pojmenováno po Jaroslav Průcha
Další informace
Souřadnice
Adresa Divadelní 1702
272 01 Kladno
Ulice Divadelní
Oficiální web https://www.divadlokladno.cz/cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské divadlo Kladno (zkratka MDK) je profesionální divadlo, jehož zřizovatelem je statutární město Kladno. Působí ve dvou sálech modernisické budovy v Divadelní ulici, která byla postavena v roce 1912 Družstvem pro vystavění domu lidového divadla v královském horním městě Kladně, které peníze na stavbu získávalo pořádáním slavností, akademií a sbírek. Významně přispěly město a okres, v průběhu výstavby také Městská spořitelna v Kladně. Profesionální umělecký soubor působí v městském divadle od roku 1915, v letech 1966–1994 bylo divadlo sloučené s mladoboleslaským pod názvem Divadlo Jaroslava Průchy (později Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav). Samostatné městské divadlo funguje od roku 1994. V letech 2012-2016 prošlo rekonstrukcí.

Umělecký soubor Městského divadla Kladno po rozdělení Středočeského divadla zůstal s výjimkou dvou hereček, které přešly do Boleslavi. V Boleslavi kladenský soubor pravidelně hostuje.

Budova[editovat | editovat zdroj]

Soubor:

Budova městského divadla stojí na kraji praku zvaného Dvořákovy sady, na místě starého zrušeného hřbitova.

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Část významnějších hrobů byla přenesena na nový centrální kladenský hřbitov, zbytek hrobů zůstal v parku a pod divadlem. v Roce 2015 byla při rekonstrukci archeology prozkoumána část hrobů zasažených stavebními pracemi např. pod hledištěm, část pod jevištěm rekonstruována nebyla. přidat ref z novin

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Soubor:

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Soubor:

Slavnostní opona[editovat | editovat zdroj]

Jeviště Hlavního sálu je vybaveno X oponami.


Historie[editovat | editovat zdroj]

Soubor:

návy divadla
  • 1943 - Městské divadlo na Kladně
  • 1949-1963: Městské oblastní divadlo v Kladně
  • 1964-1966: Divadlo Jaroslava Průchy
  • 1966-1989: Divadlo Jaroslava Průchy Kladno-Mladá Boleslav
  • 1990-1994: Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav
  • 1994-2009: Stredočeské divadlo Kladno
  • od 2010: Městské divadlo Kladno

Počátky ochotnického divadla v Kladně[editovat | editovat zdroj]

První ochotnické divadelní spolky

Nová divadelní budova[editovat | editovat zdroj]

Soubor:

Profesionální soubor[editovat | editovat zdroj]

Divadlo Jaroslava Průchy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Divadlo Jaroslava Průchy.

V roce 1964 divadlo v Kladně opět změnilo zřizovatele, kterým se stal krajský národní výbor.[1] Do funkce ředitele se po sedmnácti letech vrátil Antonín Dvořák. Ten v té době současně řídil kladenské divadlo a jeho plánem bylo sloučení všech středočeských divadel, k němuž nikdy nedošlo.[2] Bylo však rozhodnuto o sloučení mladoboleslavského a kladenského divadla do jednoho celku pod názvem Divadlo Jaroslava Průchy Kladno – Mladá Boleslav. Posledními vlastními inscenacemi v Mladé Boleslavi byly v roce 1966 hry Hadrián z Římsů (Klicpera) a Tlustý anděl z Rouenu (Hochwälder). Po dobu 28 let sídlilo ředitelství a administrativa divadla v Kladně, společný byl i soubor a program divadla bez jakýchkoli místních odlišností. Mladoboleslavské divadlo fungovalo pouze jako pobočná scéna, za sezónu se zde odehrávaly v průměru jen 2 až 3 premiéry.[1] V roce 1968 začaly probíhat diskuze o možném navrácení samostatného profesionálního souboru do Mladé Boleslavi, pozornost od tohoto tématu však odvedla srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.[3] Snížení počtu představení profesionálního souboru v Mladé Boleslavi kompenzovaly zájezdy pražských divadel (týden Městských divadel pražských v září 1967), často zde vystupoval Miroslav Horníček a ochotnický soubor Kolár. Návštěvnost divadla byla poměrně vysoká, průměrně se každého představení zúčastnilo 370 diváků.[4] Po odchodu Antonína Dvořáka do Československé televize v roce 1970 působili ve funkci ředitele divadla postupně Jiří Dohnal, Václav Charvát, Karel Linc a Vlastimil Čaněk.[2]

21. listopadu 1989 se v mladoboleslavském divadle konal slavnostní večer při příležitosti 80. výročí budovy divadla, během kterého herci nečekaně přednesli prohlášení odsuzující zásah proti studentským demonstracím 17. listopadu.[5] V průběhu sametové revoluce pořádal soubor improvizovaná shromáždění před budovou divadla a na Leninově náměstí (dnešní náměstí Republiky).[6] Po zrušení krajů v roce 1990 provozovala divadlo společně města Kladno a Mladá Boleslav spolu s příslušnými okresy pod názvem Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav. Ředitelem divadla se stal Jaroslav Toť. Tato společná správa však byla náročná na financování a Mladá Boleslav usilovala o osamostatnění svého divadla.[1] K publikaci tohoto záměru poprvé oficiálně došlo 28. září 1993, jako datum zániku Středočeského divadla byl stanoven červen 1994. Na přelomu let 1993 a 1994 proběhlo výběrové řízení na pozici ředitele městského divadla, v němž zvítězil Mgr. František Skřípek. Uměleckým šéfem se stal jeho spolupracovník Josef Kettner. Poslední představení původního divadla se v Mladé Boleslavi odehrálo 16. června 1994 (Kishonův Oddací list).[7]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Nová ?scéna?[editovat | editovat zdroj]

Součástí rekonstrukce městského divadla financované z 

  • Malý sál / malá scéna / zkušeba / baleťák (užívané názvy)

Odvolání ředitele[editovat | editovat zdroj]

Repertoár[editovat | editovat zdroj]

První inscenací samostatného Městského divadla Kladno bylo

V roce 2013 zde měla premiéru hra Vinnetou dramatika Petra Kolečka v režii Ondřeje Pavelky. Titulní roli hrál Vojtěch Kotek, Old Shatterhanda Jakub Prachař, Santera Tomáš Petřík, Sama Hawkense Daniel Čámský, Klekí-petru Marie Štípková, Nšo-či Šárka Opršálová, Ribannu Lenka Zahradnická a Inču-čunu Zdeněk Velen.

Soubor[editovat | editovat zdroj]

Po osamostatnění mladoboleslavského divadla zůstal původní umělecký soubor kladenskému divadlu.

Členové uměleckého souboru k roku 2020[editovat | editovat zdroj]

Okazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Česká divadla, str. 275–277
  2. a b Česká divadla, str. 467–473
  3. MDMB, str. 82
  4. MDMB, str. 83–85
  5. Herčík, str. 153
  6. Herčík, str. 56
  7. MDMB, str. 94

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Rössler-. Styl. 1912, roč. IV, s. 8,9,42.
  • POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 50.
  • SEHNALOVÁ, Mojslava. Stálý soubor Divadla v královském horním městě Kladně 1915, Středočeské divadlo Kladno 2000: almanach k 85. výročí založení profesionálního stálého českého divadla v Kladně. Praha: KORŠACH, 2000. Z historie stálého českého divadla v Kladně, s. 31-61.
  • SEHNALOVÁ, Mojslava. Příspěvek k historii stavby divadelní budovy v Kladně. Slánský obzor. 2002, roč. 10, s. 68-75.
  • ČERNÝ, Otakar. Divadlo na Kladně. Kladno: Statutární město Kladno, 2018. ISBN 978-80-88082-12-5.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]