Rozdělov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozdělov

Kostel sv. Václava
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 2 783 (2011)
Domů 946 (2009)
Nadmořská výška 413 m
Lokalita
PSČ 272 04
Součást obce Kladno
Okres Kladno
Historická země Čechy
Katastrální území Rozdělov (4,46 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°8′19″ s. š., 14°4′5″ v. d.
Rozdělov
Red pog.svg
Rozdělov
Další údaje
Kód části obce 402010
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozdělov je část statutárního města Kladno v okrese Kladno. Rozkládá se na západním okraji Kladna, přibližně 3 km od centra. Rozdělovem probíhá silnice II/238 z Kladna do Kamenných Žehrovic, další silnice III. třídy vycházejí z Rozdělova též do Smečna, Libušína a Velké Dobré. Při jižním okraji sídla je situována železniční zastávka Kladno-Rozdělov na trati 120 Praha – Kladno – Rakovník. Je zde evidováno 946 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 2 783 obyvatel.[2]

Rozdělov je také název katastrálního území o rozloze 4,46 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1780.[3]

Rozdělovské věžáky v polovině 50. let 20. století spojily Kladno s Rozdělovem

Původně se v těchto místech (poblíž dnešní křižovatky u kostela) nacházel pouze hospodářský dvůr, patřící kladenské vrchnosti, jíž představoval v 18. století břevnovsko-broumovský klášter benediktinů. Aby zajistil pro dvůr více pracovních sil, nechal v roce 1783 opat Štěpán Rautenstrauch, ve své době jeden z předních propagátorů tzv. raabizace, rozdělit část zdejších pozemků (odtud název) pro nově povolané osadníky z Broumovska a založit pro ně osadu (obdobně vznikl v téže době na opačné straně Kladna Štěpánov, dnes součást Kročehlav). V roce 1814 čítal Rozdělov již 15 domů a 114 obyvatel. Prudký příliv obyvatel přišel s industrializací Kladenska ve druhé polovině 19. století, zejména pak po roce 1888 v souvislosti se zahájením těžby na blízkém dole Max u Libušína. Za nacistické okupace došlo roku 1940 k připojení okolních obcí včetně Rozdělova ke Kladnu, čímž bylo vytvořeno tzv. Velké Kladno. Všechna okupační nařízení byla sice po osvobození roku 1945 plošně zrušena, v roce 1947 však byl Rozdělov definitivně s Kladnem sloučen. Doposud volný prostor mezi oběma sídly od 50. let 20. století zaplnila nová výstavba (mj. tzv. Rozdělovské věžáky); dnes tak Rozdělov s Kladnem stavebně zcela splývá.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9.říjnu 2009
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 96.  
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 96.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]