Ken Bell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ken Bell
Ken bell portrait.jpg
Narození 30. července 1914
Toronto
Úmrtí 26. června 2000 (ve věku 85 let)
Gibsons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ken Bell: Kanadští vojáci na Pláži Juno, Bitva o Normandii, 6. června 1944
Ken Bell: Seržant H. A. Marshall z jednotky odstřelovačů, Calgary Highlanders, 6. října 1944
Ken Bell: Dvě ženy na procházce s německou dogou v High Parku v Torontu

Ken Bell (30. července 1914, Toronto, Ontario26. června 2000, Gibsons, Britská Kolumbie, Kanada) byl kanadský fotograf, který sloužil u kanadských ozbrojených sil za druhé světové války. Jako poručík v armádní jednotce pro film a fotografii se podílel na přistání v Normandii, byl při fotografování a natáčení osvobození Francie, Belgie a Holandska a nakonec dokumentoval okupaci Německa. Po válce byl úspěšným profesionálním fotografem, vydal řadu knih, včetně kolekce fotografií Not in Vain (Ne nadarmo) zobrazující změny, ke kterým došlo v Evropě od konce války.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 30. července 1914 v ontarijském Torontu jako nejstarší z pěti dětí Charlese Bella (1881 – cca 1958) a Edith Bellové, což byli oba imigranti z anglického Yorkshire.[1] Žili na Dufferin Street čp. 1211 v Torontu.[2]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Na začátku války byl vyslán do Ottawy jako PR fotograf.[3] Později dokumentoval kanadskou účast v druhé světové válce jako nadporučík v kanadské armádní filmové a fotografické jednotce (Canadian Army Film and Photo Unit, CFPU).[4]

Stejně jako jeho známější současník Robert Capa, se podílel na vylodění v Normandii na pláži Juno 6. června 1944. Mnoho jeho fotografií bylo pořízeno na barevný film – poprvé v kanadské armádě – na veřejnost se však dostaly až po dvaceti letech. Jedná se o jediné dochované barevné fotografie vylodění v Normandii.[5]

Členové CFPU byly často ve frontové linii,[6] někdy i před ní. Například při osvobozování Dieppe v roce 1944, v době kdy Manitoba Dragoons očekávali rozkazy, členové CFPU včetně Kena Bella a Briana O'Regana byli prvními spojeneckými vojáky, kteří vstoupili do města.[7]

Bellovy válečné fotografie, které pořizoval fotoaparátem Rolleiflex, jsou uloženy ve sbírkách Kanadské knihovny a archivu v Otavě.[8] Mnoho z původních negativů jeho fotografií jsou v držení kanadských sil Canadian Forces Photo Unit a archivech města Toronta.

Poválečná kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po válce se Bell stal úspěšným profesionálním fotografem, vydal několik sbírek fotografií pořízených během války a po válce.

V roce 1953 vydal sbírku fotografií Curtain Call, ve které se „snažil ukázat změny způsobené člověkem a přírodou 5 let ode dne vítězství“.[9] To bylo následováno v roce 1973 knížkou Not in Vain (Ne nadarmo), kterou vydala University of Toronto Press, sbírkou fotografií pořízených částečně během války, a částečně o 25 let později, když se vrátil do stejných míst ve Francii, Belgie a Holandska.[10]

Během 70. let pracoval jako fotograf na volné noze se zaměřením na módu, jídlo a reklamní průmysl. Dlouho profesionálně spolupracoval s Kanadským národním baletem.[3]

V roce 1990 spolupracoval s historikem Desmondem Mortonem na publikaci knihy zabývající se detailní historií Královského kanadského vojenského institutu.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství bylo s Molly, se kterou adoptovali dvě dcery, Sue a Karen. Po její smrti se oženil se zdravotní sestrou Mary Lee.

Jeho synovec Richard Williams je známý kanadský animátor.

Zemřel 26. června 2000 v Gibsons, Britská Kolumbie, Kanada.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dvakrát získal ocenění Fotograf roku od společnosti Kanadských profesionálních fotografů v roce 1965 a 1966.[11] V roce 1986 obdržel Cenu za celoživotní dílo od asociace Canadian Association of Photographers and Illustrators.[12]

Publikovaná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Curtain Call, Intaglio Gravure Limited 1953
  • Not in Vain, University of Toronto Press, 1973, ASIN: B001PQT32Y
  • 100 years: The Royal Canadian Regiment, 1883–1983, Collier Macmillan Canada, 1983 ASIN: B000KFWQ16
  • The Way We Were, University of Toronto Press, 1988[13]
  • Royal Canadian Military Institute: 100 Years 1890–1990, Morton and Bell, 1990.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UK census records, 1911
  2. Hunter, Martin, str. 35
  3. a b Art et Architecture au Canada : Bibliographie et Guide, by Loren Ruth Lerner, Mary F. Williamson, 2011
  4. „Ken Bell“ Encyclopædia Britannica online 9. srpna 2010
  5. O'Regan str. 18
  6. Battle Diary: From D-Day and Normandy to the Zuider Zee and VE Day, autoři: Charles Cromwell Martin a Roy Whitsed, 2011
  7. Shooters, documentary by Brian O'Regan
  8. http://www.collectionscanada.ca/framingcanada/026020-2003-e.html Archivováno 1. 10. 2007 na Wayback Machine Canadian National Archive, 9. srpna 2010
  9. Poznámka: Victory in Europe Day (V-E Day nebo VE Day) – 8. května 1945
  10. Not in Vain, University of Toronto Press, 1973
  11. http://ppoc.ca/site/index.php?section=70 Archivováno 6. 7. 2011 na Wayback Machine Society of Professional Photographers of Canada
  12. Encyclopædia Britannica online 9. srpna 2010
  13. Bell, Ken, The Way We Were, University of Toronto Press, 1988, 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]