František Pavelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
svobodník aspirant
František Pavelka
František Pavelka focený před zdí v londýnském Porchester Gate v obleku, který používal coby civilní oděv v prvních dnech pobytu v Protektorátu.
František Pavelka focený před zdí v londýnském Porchester Gate v obleku, který používal coby civilní oděv v prvních dnech pobytu v Protektorátu.
Jiná jména falešné doklady na jméno Petr Soukup[1]
Narození 29. listopadu 1920[2]
Břeclav, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 11. ledna 1943[2]
Berlín, Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Příčina úmrtí popraven stětím
Povolání telegrafní dělník
Zaměstnavatelé pošta v Brně,
stavební úřad v Brně
Rodiče Antonín Pavelka,
Julie Pavelková (rozená Hergoutová)
Příbuzní dva sourozenci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Pavelka (29. listopadu 1920 Břeclav11. ledna 1943 Berlín) byl radiotelegrafista, československý voják a příslušník výsadku Percentage.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Otec Antonín byl poštovním doručovatelem, matka Julie rozená Hergoutová byla v domácnosti. František byl prostředním ze tří dětí. Již od mládí byl členem Sokola.[2]

V Břeclavi vychodil obecnou školu a nastoupil na gymnázium. To ale, z důvodu obsazení pohraničí Němci, dostudoval v Hodoníně. Poté se v roce 1939 zapsal na filozofickou fakultu Masarykovy univerzity do Brna.[p 1] Kvůli uzavření vysokých škol (listopad 1939) nedostudoval, nastoupil na poště v Brně a poté jako telegrafní dělník u stavebního úřadu v Brně. Záhy se zapojil do ilegální práce proti německým okupantům.[2]

V exilu[editovat | editovat zdroj]

Dne 31. března 1940[p 2] byl nucen uprchnout, neboť mu hrozilo zatčení pro odbojovou činnost. Přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Turecko se dostal do Francie. Dne 6. května 1940 byl prezentován v Agde do československého zahraničního vojska a zařazen ke 3. rotě 2. pěšího pluku. Účastnil se bojů na frontě, ale po pádu Francie odjel lodním transportem[2] do Anglie.

V Anglii byl znovu zařazen k 2. pěšímu pluku do spojovací čety.[p 3] V roce 1941 absolvoval školu pro důstojníky a 17. července 1941 byl, již v hodnosti svobodníka aspiranta zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 17. července 1941 do 28. září 1941 absolvoval kurz útočného boje (ve Skotsku), výcvik v seskoku padákem (parakurz), intenzivní školení v radiotelegrafii (speciální kurz radiotelegrafie) a školení v odbornostech nutných pro plnění sabotážních úkolů (základní sabotážní kurz).[2]

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Percentage.

Seskok a poslání[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o prvního československého výsadkáře vyslaného z Velké Británie, jemuž se podařilo seskočit v Protektorátu. Během plánovaného letu v noci z 3. na 4. října 1941 byl Pavelka přepraven letounem Whitley z anglického letiště Tangmer na území Protektorátu. Tento let trval 11,5 hodiny (byl to historicky nejdelší let Whitleye).

Avšak vinou navigační chyby byl vysazen poblíž osady Koudelov u Čáslavi, namísto u cca 35 km vzdálených Nasavrk, kde ho čekala tamní odbojová skupina PVVZ, kterou vedl místní poštmistr Václav Doležal. František Pavelka měl splnit následující úkoly: předat ilegální organizaci na území protektorátu poselství exilového prezidenta Dr. Edvarda Beneše a ministra národní obrany exilové vlády generála Sergeje Ingra, jakož i radiomateriál (náhradní krystaly do radiostanic) a šifrovací klíč. Zároveň měl být k dispozici ilegální odbojové organizaci a zúročit tak zkušenosti nabyté v britských kurzech.[2]

První kontakty s odbojem[editovat | editovat zdroj]

Po určitých obtížích se Pavelkovi podařilo navázat kontakt s odbojem a přesunout se nejprve do Chrudimi a poté (za pomoci Rudolfa Michálka) do Prahy. Dne 6. října 1941 v Riegrových sadech[p 4] v Praze na Vinohradech se Pavelka setkal s představitelem PVVZ Ing. Josefem Friedlem, který Pavelkovi zprostředkoval kontakt s odbojářem JUDr. Karlem Bondym.[2]

Setkání v restauraci Akropolis[editovat | editovat zdroj]

Setkání členů PVVZ JUDr. Karla Bondyho a Ing. Josefa Friedla s Pavelkou proběhlo 6. října 1941 a pak nejméně ještě jedenkrát po tomto datu v restauraci Akropolis.[p 5] Na schůzkách byla projednávána odbojová spolupráce.[1] Setkáním s Friedlem, Bondym a pravděpodobně i s plukovníkem Josefem Churavým (ON) se Pavelka napojil na civilní i vojenskou složku ÚVODu, ale to již v době, kdy tyto složky byly v procesu destrukce způsobené zatýkáním jejich členů gestapem.[2]

Ukrývání, zatčení, výslechy[editovat | editovat zdroj]

Pavelkovy falešné doklady na jméno Petr Soukup.

V Praze obdržel Pavelka od odbojářů falešné doklady (na jméno Petr Soukup) a nějaký čas se skrýval.

Jedním z míst, kde našel Pavelka v říjnu 1941 na doporučení JUDr. Karla Bondyho úkryt, byl byt Marie Rosenbachové na adrese Chvalova 1202/8, 130 00 Praha – Žižkov.[1][p 6] Dne 21. října 1941] se zde Pavelku pokusilo gestapo zatknout, ale v bytě jej nezastihlo.[1]

Dalším z míst, kde se Pavelka v Praze ukrýval (v době od 10. října 1941 až do svého zatčení 25. října 1941) byl byt jeho sestřenice Anny Maršálkové na adrese Pod hliništěm 729/17, 182 00 Praha – Kobylisy.[1][p 7]

Na konci října 1941 se několik dní Pavelka ukrýval v bytě paní Paulíčkové na adrese Kamenická 622/46, 170 00 Praha – Holešovice (německy: Steinmetzstrasse). V důsledku prozrazení (rozkrytí) celé odbojové sítě byl v tomto bytě 25. října 1941 zhruba ve 4.00 hodiny ráno zatčen gestapem. [1]

Ještě téhož dne (25. října 1941) byl podroben Pavelka výslechu v Petschkově paláci, poté byl převezen na Pankrác.[1] Následně byl vyslýchán (mimo jiné i tlumočníkem gestapa Josefem Chalupským (* 1901)[2]) a mučen. Choval se velmi statečně a nejspíše neprozradil žádné zásadní údaje o svém výcviku ve Velké Británii, ani neposkytl gestapu informace o lidech, kteří jej po seskoku ubytovali.[1] Od konce října 1941 do 5. srpna 1942 byl Pavelka vězněn v pankrácké věznici.[1] Dne 5. srpna 1942 byl předán lidovému soudu v Berlíně a za čtrnáct dní (19. srpna 1942) odsouzen k trestu smrti. Mezi tím byl 28. října 1942 v Londýně povýšen do hodnosti poručíka pěchoty. Dne 11. ledna 1943 byl v Berlíně Plötzensee popraven stětím gilotinou. Jednalo se o jediného československého výsadkáře-odbojáře, který byl popraven v Berlíně.

Po jeho smrti byl popel rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína. Rodinu Františka Pavelky poté vyzvaly německé úřady k úhradě nákladů na popravu, které činily 4.318 říšských marek.[1]

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. prosince 1945 byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty in memoriam a dne 17. července 1948 byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty in memoriam.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pramen[2] uvádí, že v roce 1939 začal v Brně studovat na univerzitě tělovýchovu.
  2. Pramen[2] uvádí, že za hranice protektorátu uprchl Pavelka již v lednu 1940.
  3. Pramen[2] hovoří o spojovací četě 2. pěšího praporu.
  4. Riegrovy sady - německy "Riegerpark", v letech 1940 až 1945 se nazývaly Smetanovy sady - německy "Smetanapark" [1]
  5. Restaurace Akropolis se nacházela na adrese Kubelíkova 1548/27, 130 00 Praha – Žižkov (v letech 1930 až 1945 se ulice nazývala „Dvořákova“ - německy Dvořák-Strasse) [1]
  6. V letech 1910 až 1947 se ulice jmenovala Závišova, německy: Zawisch-Strasse.[1]
  7. I když to bylo v rozporu s pravidly konspirace, své rodině se František Pavelka se svým ilegálním posláním svěřil.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: František Pavelka). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 233, 389, 428, 433, 488, 628, 663. 
  2. a b c d e f g h i j k l m ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941–1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Prsten Nibelungův, Parsifal, Soumrak bohů, s. 14, 15, 21, 47, 78, 138. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (19391941; 19411943; 19431945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 20032008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]