Lubomír Nový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lubomír Nový
Narození15. dubna 1930
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. listopadu 1996 (ve věku 66 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Alma materGymnázium Třebíč (1941–1949)
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (1949–1953)
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (do 1964)
Masarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubomír Nový (15. dubna 1930 Třebíč15. listopadu 1996 Brno[1]) byl český filozof, sociolog a vysokoškolský pedagog, jehož profesní život byl povětšinou spjat s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity. K oborům, jimž se věnoval, patří zejména filozofie Tomáše Garrigua Masaryka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Třebíči, kde následně mezi lety 1941 a 1949 vystudoval místní gymnázium, mezi lety 1946 a 1948 studoval na lyceu v Nîmes. Následně vystudoval filozofii a ruštinu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

V roce 1952 začal působit na katedře dějin filozofie na FF Masarykovy univerzity; v období 1964–1969 byl jejím vedoucím. V roce 1960 získal titul kandidáta věd a v roce 1964 byl habilitován docentem dějin filozofie.[1] V letech 1965 a 1966 absolvoval studijní pobyt v Německu a v roce 1968 absolvoval další studijní pobyt v Římě.[2] V roce 1968 byl jedním z těch, kteří iniciovali návrh k návratu názvu „Masarykova univerzita“. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a odvolán z funkce vedoucího katedry, vyloučen z několika organizací a cíleně byl převeden do laboratoře sociologického výzkumu.

Od roku 1970 do roku 1990 pak pracoval v laboratoři sociologického výzkumu na FF Masarykovy univerzity. V roce 1990 byl habilitován profesorem dějin filozofie a sociální filozofie. Mezi lety 1990 a 1996 působil opět jako vedoucí katedry filozofie FF Masarykovy univerzity, kdy stál při založení Kabinetu pro studium díla T. G. M. Působil také při vzniku univerzitního revue Universitas.

Vědecké zaměření a dílo[editovat | editovat zdroj]

Působil ve Filozofické jednotě, Mezinárodním filozofickém institutu v Paříži, ve Svazu československých spisovatelů[1] a Vědeckém kolegiu filozofie a sociologie ČSAV v Praze.[2] Od padesátých do poloviny šedesátých let 20. století se zabýval kritickým rozborem Masarykovy filozofie, následně se studijně věnoval Marxovi. Po nástupu do sociologické laboratoře se věnoval dějinám brněnské sociologie a sociologii životních drah. Po roce 1990 se vrátil ke studiu Masarykovy filozofie a problematice obnovy demokratické společnosti v integrující se Evropě.

Napsal několik monografií, např. Filosofie T. G. Masaryka, Filosofie v neklidné době, Marx v NSR, Nekrology na živé, Životní dráha jako sociologický problém a Filosof T. G. Masaryk. Problémové skici.[2] V jednom z děl se věnoval i charakterizaci kolegů z Filozofické fakulty MU.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c hub; Kal. prof. PhDr. Lubomír Nový, CSc. [online]. Brno: Encyklopedie Brna [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. 
  2. a b c Lubomír Nový [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. 
  3. HOLZBACHOVÁ, Ivana. Osmdesát let od narození Lubomíra Nového. Universitas. 2010, roč. 43, čís. 2, s. 63. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PAVLINCOVÁ, Helena. Člověk a filozof Lubomír Nový. In: Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity. Brno: Masarykova univerzita, 2000. Dostupné online.
  • NEŠPOR, Zdeněk R. Nový Lubomír [online]. Sociologický ústav AV ČR [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]