Antonín Beer
| prof. Antonín Beer | |
|---|---|
.jpg) prof.Antonín Beer | |
| Narození | 8. května 1881 Třeboň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. března 1950 (ve věku 68 let) Brno  Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova |
| Povolání | germanista, učitel, redaktor a filolog |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Beer (8. května 1881 Třeboň[1] – 9. března 1950 Brno) byl český jazykovědec, pedagog, profesor germánské jazykovědy a pozdější děkan FF MU v Brně.[2][3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z rodiny zlatníka a hodináře, po absolvování gymnázia v roce 1899 studoval slavistiku a germanistiku na české univerzitě v Praze. Po roce 1905, kdy absolvoval státní zkoušky, pracoval jako středoškolský učitel a také cestoval po Evropě. Studoval v Berlíně, v Mnichově, v Holandsku (1912) či ve Švédsku (1914) v Uppsale a Stockholmu.[3] Oženil se s Milenou Braunerovou, vnučkou významného politika v revolučním roce 1848 Františka Augustina Braunera. Měli spolu dvě děti.[3]
Do roku 1920 působil jako soukromý docent v Praze, poté byl jmenován řádným profesorem germánské jazykovědy na nové filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Beer byl příkladným vyučujícím s přátelským přístupem ke studentům a širokým rozhledem. Na fakultě vybudoval základ germanistické knihovny a v letech 1928–1929 zastával funkci děkana. Již ihned po roce 1945 se jako obhájce čistoty vědy stavěl proti prokomunistickému politickému zaujetí některých dalších členů habilitačních komisí.[3] Po únoru 1948 proto tedy sám pocítil akademickou nesvobodu a byl na čas odvolán ze všech funkcí a komunisté s ním zacházeli jako s nedůvěryhodným. Byl sledován s podezřením na protistátní činnost a obavu z emigrace. Od dalších postihů ho uchránila jen náhlá smrt.[2][3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Kleine Beiträge zur gotischen Syntax. Der gotische absolute Dativ (1904)
- Tři studie o videch slovesného děje v gótštině. První díl: Dějiny otázky (1905; habilitační práce)
- O stopách vlivu německého v češtině staré (1905)
- K dějinám slov böhmisch a čechisch (1917)
Dále publikoval své odborné texty v časopisech jako např.: Listy filologické, Časopis pro moderní filologii, Věstník české akademie či Zeitschrift für deutsche Wortforschung. Podstatná část jeho práce je spojena s vedením brněnského časopisu Naše věda.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Třeboň
- ↑ a b FASORA, LUKÁŠ. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity : pohledy na dějiny a současnost. [s.l.]: Masarykova Univ Dostupné online. ISBN 978-80-210-5326-7, ISBN 80-210-5326-7. OCLC 711849245
- ↑ a b c d e FASORA, LUKÁŠ. Sto tváří, sto příběhů. Brno: MUNI Press, 2020.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Beer na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Beer
