William James
O fotografovi pojednává článek William James (fotograf).
| William James | |
 | |
| Narození |
11. ledna 1842 New York |
|---|---|
| Úmrtí |
26. srpna 1910 (ve věku 68 let) Tamworth |
| Příčina úmrtí | srdeční selhání |
| Povolání | filosof, psycholog a vysokoškolský učitel |
| Alma mater |
Harvard Medical School Harvard School of Engineering and Applied Sciences |
| Významná díla |
The Principles of Psychology Druhy náboženské zkušenosti |
| Rodiče | Henry James, Sr. |
| Příbuzní |
Henry James Alice James |
| Vlivy |
Blaise Pascal Ralph Waldo Emerson |
 multimediální obsah na Commons | |
|
galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Henry James starší |
|---|---|
| bratr | Henry James |
| sestra | Alice James |
William James, (11. ledna 1842 New York, USA – 26. srpna 1910 Chocorua, New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie, autor vlivných knih o mystice, o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel pragmatické filosofie. Byl 14. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1]
Obsah
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v bohaté newyorské rodině, jeho otec se zajímal o literaturu, o Swedenborgovu teologii a měl bohaté styky s americkou i evropskou intelektuální elitou té doby: s Emersonem, C. S. Peircem, E. Machem, Johnem Dewey, Markem Twainem, J. Frazerem, Henri Bergsonem, H. G. Wellsem, G. K. Chestertonem, S. Freudem, C. G. Jungem. Stejně jako jeho pět velmi nadaných sourozenců – dostal vynikající vzdělání, několikrát navštívil Evropu a naučil se řadu jazyků. Jeho bratr Henry James se stal velmi úspěšným spisovatelem.
Od roku 1864 studoval medicínu na Harvardově univerzitě, kde pak také působil až do smrti (1910). V roce 1867–1868, když se léčil z depresí v Německu, objevil psychologii Hermanna Helmholtze a Freudova učitele Pierre Janeta. Po promoci (1869) se stal asistentem lékařství na Harvardově univerzitě, ale od roku 1876 se už věnoval pouze psychologii (profesorem 1885) a od roku 1897 se stal tamtéž profesorem filosofie.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Nebyl myslitel akademické učenosti, nýbrž stále se snažil, aby jeho myšlení studentům i čtenářům pomáhalo lépe žít. V psychologii kritizoval dogmatické školy, které podle něho k ničemu nevedou. Proti mechanistickým výkladům myšlenkových procesů (např. jako asociací) zdůrazňoval, že člověk vždycky sleduje nějaké cíle, hledá, volí a jedná. Slavný je Jamesův výklad emocí: není to tak, že by člověk viděl medvěda, dostal strach, a proto utekl, nýbrž tak, že uteče, jak spatří medvěda, a teprve potom dostane strach. Emoce jsou tedy cosi prvotního a bezprostředního, vyvolaného přímo vjemy nebo podněty.
Pravda je podle něj to, co se lidem dlouhodobě osvědčilo a osvědčuje, druh dobra, který jim umožňuje lépe žít. To je jádro jeho pragmatismu. James je také empirista, ovšem zvláštního, radikálního druhu. Zkušenost není něco, co by se dalo rozdělit a fixovat jako jednotlivá, naprosto objektivní fakta, nýbrž je především celková, proměnlivá a poznamenaná vnímajícím člověkem. Člověka nelze od jeho zkušenosti oddělit.
Také jeho filosofie náboženství zdůrazňuje na jedné straně bezprostřední povahu náboženské zkušenosti, která není pojmová ani teoretická, nýbrž celková a žitá. Náboženská zkušenost je zvláště zajímavým předmětem psychologického zkoumání, protože se v ní jako pod mikroskopem ukazuje, jak funguje naše mysl. Na druhé straně trvalá přítomnost náboženství v lidských společnostech podle Jamese dokazuje, že bylo lidem užitečné a pomáhalo jim žít a jednat ve spletitém světě. Proto má člověk, jak říká James, „vůli věřit“ (the will to believe).
Citáty[editovat | editovat zdroj]
- …objektivní pravda, v níž funkce uspokojování lidských přání vůbec nehraje žádnou úlohu, neexistuje … nezávislá pravda … představuje pouze mrtvé srdce prázdného stromu. (z díla Pragmatismus)
- Mnoho lidí se domnívá, že myslí, ač jenom nově řadí své předsudky.
- Nejdůležitější v životě je žít pro něco více, než jen vlastní život.
- Naše vlastní nedostatky nám překvapivě pomáhají.
- Umění být moudrým spočívá v umění vědět, čemu nevěnovat pozornost.
- Víra dává novou chuť k životu.
- Bůh nám možná odpustí naše hříchy, ale naše nervová soustava nám je neodpustí nikdy.[2]
Výroky[editovat | editovat zdroj]
- Chtějte, aby to tak bylo. Chtějte, aby to tak bylo, protože smíření se s tím, co se stalo, je první krok k překonání následku každé nepříjemnosti.
- Většina toho, co nazýváme zlem… může být často změněna na posilující a povzbuzující dobro pouze tím, že vnitřní postoj trpitele se změní z utrpení na chuť bojovat.
- Víra je jedna ze sil, které umožňují člověku žít, a její úplná absence vede ke zhroucení!
Spisy[editovat | editovat zdroj]
- The Principles of Psychology (1890)
- Psychology (Briefer Course) (1892)
- The Will to Believe (1897)
- Human Immortality: Two Supposed Objections to the Doctrine (1897)
- Talks to Teachers on Psychology: and to Students on Some of Life's Ideals (1899)
- The Varieties of Religious Experience (1902)
- Pragmatism: A New Name for Some Old Ways of Thinking (1907)
- A Pluralistic Universe (1909)
- The Meaning of Truth: A Sequel to „Pragmatism“ (1909)
- Some Problems of Philosophy: A Beginning of an Introduction to Philosophy (1911)
- Essays in Radical Empiricism (1912)
Česky vyšlo[editovat | editovat zdroj]
- Druhy náboženské zkušenosti, Praha 1930
- Pragmatismus: nové jméno pro staré způsoby myšlení. Brno: CDK 2003. Starší vydání, Praha: Jan Laichter 1918, je dostupné online
- Úvod do religionistiky. FF UK Praha 2004
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152
- ↑ LIBERDOVÁ, Jana. Cesta ke zdraví. Praha: Unie Roska v ČR, 1997.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu William James ve Wikimedia Commons 
Osoba William James ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je William James
- Životopis Williama Jamese – en
- Bibliografie Williama Jamese
- Stanford Encyclopedia of Philosophy: William James
- Great Men and the Environment: William James
- William James Society
- William James Studies
- The William James Cybrary
- William James, Spisy a eseje – en
- William James stručně – cz
