Psychologické disciplíny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obory psychologie lze rozdělit podle předmětu zkoumání na dvě nebo tři oblasti psychologických disciplín. Základní (neboli teoretické) obory psychologie mají obecný charakter a jsou zaměřeny na získávání obecných poznatků. Rozvíjeny jsou zpravidla na vysokých školách nebo ve výzkumných ústavech. Aplikované (někdy též praktické) obory psychologie usilují o využití psychologických poznatků v praxi. Zaměřují se na nejrůznější obory lidské činnosti. Někdy se při tom výrazně odklánějí od teoretických psychologických oborů a vytvářejí svébytný pojmový aparát [1]. Někteří autoři odlišují ještě psychologické vědy speciální, které jsou zaměřeny na relativně úzký předmět studia (např. některé metodologické otázky) a jejichž poznatků a postupů využívají základní i aplikované psychologické obory.

Uvedené rozdělení není závazné; různí psychologové mají na zařazení jednotlivých oborů odlišné názory. Hranice základních a aplikovaných oborů jsou neostré.

Základní obory psychologie[editovat | editovat zdroj]

Aplikované obory psychologie[editovat | editovat zdroj]

Výčet aplikovaných oborů psychologie není úplný. Psychologové působí ve většině sfér lidské činnosti a velká část z nich by mohla být označena jako samostatný obor. Některé z níže uvedených oborů jsou dílčími součástmi základních psychologických disciplín.

  • klinická psychologie – diagnostikuje typ a příčiny potenciální poruchy, navrhuje vhodné psychoterapeutické postupy
  • poradenská psychologie – napomáhá klientům k lepší orientaci při složitějších životních situacích, napomáhá k lepšímu poznání sebe sama, usiluje o optimalizování rozvoje lidské osobnosti
  • pedagogická psychologie – zkoumá psychologické základy, činitele a zákonitosti výchovy, vzdělávání a vyučování
  • psychologie práce – zabývá se problematikou bezpečnosti práce, pracovním kolektivem, studiem vlivu pracovního prostředí na pracovní výkon
  • psychologie sportu – zabývá se tréninkem, vlivem psychiky na výkonnost sportovce, osobností trenéra apod.
  • forenzní (soudní) psychologie – testovacími aj. metodami zjišťuje osobnost, intelekt, temperament aj. obviněného, přispívá ke zjištění míry zodpovědnosti za spáchání trestného činu, formuluje perspektivu jednání obviněného, posuzuje důvěryhodnost svědka, zabývá se viktimizací oběti; slouží mj. k rozhodování soudu (vypracování znaleckého posudku a znalecká výpověď)
  • psychologie reklamy – zabývá se efektivitou jednotlivých druhů reklamy, užitím barev, značek a jejich působením na koncového uživatele (zákazníka)
  • psychologie náboženství – studuje náboženství, religiozitu a spiritualitu a obecně lidskou víru z hlediska vlivu na psychiku člověka
  • kosmická psychologie – zkoumá psychiku kosmonautů, zabývá se psychologickou podporou při dlouhodobých vesmírných projektech, dlouhým odloučením člověka od ostatních lidí, problémy samoty, vypořádáváním se s nebezpečím
  • psychoterapie – ačkoliv je často uváděna jako samostatný obor nebo praktická činnost, využívá psychologických poznatků k léčení a studuje možnosti odstranění duševních poruch a obtíží psychologickou cestou
  • psychologie dopravy – zabývá se psychikou řidičů (zejména profesionálních) a prožíváním situací vznikajících při řízení
  • inženýrská psychologie – zabývá se konstrukcí strojů a strojních zařízení ve vztahu člověku, který má daný nástroj obsluhovat
  • psychologie konfliktu – zkoumá střet dvou nebo více protikladných tendencí či sil, usilujících o tutéž věc s přibližně stejnou motivační valencí; studuje doprovodné emoční a pocitové jevy
  • lékařská psychologie – zabývá se působením lékařské péče na psychiku člověka
  • manažerská psychologie – zaměřuje se na manažerské dovednosti, osobnost manažera a jeho obchodní dovednosti (umění vedení kolektivu atd.)
  • politická psychologie – zabývá se mj. uměním vyjednávat, přesvědčovat a řešit konflikty
  • školní psychologie – školní psychologové působí přímo ve školách a zabývají se například diagnostikou a nápravou překážek v učení (např. specifických poruch učení, kariérním poradenstvím či diagnostikou a prevencí šikany)
  • psychologie trhu – zkoumá trh, rozhodování spotřebitelů a úzce souvisí s psychologií reklamy
  • psychologie umění – zkoumá vliv umění na psychiku člověka, na jeho prožívání a „čtení“ uměleckých děl
  • vojenská psychologie – zabývá se podmínkami výcviku vojáků, interpersonálními vztahy v armádě, zkoumá odolnost vůči zátěži v podmínkách válečných konfliktů, potažmo chování celých vojsk (armád) na bitevním poli a psychologickými dopady na civilní obyvatelstvo
  • psychologie zdraví a psychologie nemoci – zabývá se pojetím duševního zdraví a nemoci, kvality života, duševní hygieny, faktory podporujícími zdraví a odolnost jedince, prevncí, vztahem mezi pacientem a lékařem, pomocí trpícím a nevyléčitelně nemocným (např. paliativní péče) a aplikací poznatků
  • psychologie životního prostředí (někdy též environmentální psychologie) – zaměřuje se na vzájemné vztahy mezi životním prostředím a lidským vnímáním, chováním a prožíváním

Speciální[editovat | editovat zdroj]

  • biopsychologie – shromažďuje poznatky o biologicko-fyziologické determinaci psychiky
  • dějiny psychologie – zkoumá vývoj psychologického myšlení od nejstarších dob
  • farmakopsychologie – sleduje účinky chemických látek, drog, léků atd. na psychiku
  • psychodiagnostika – zabývá se diagnostikou, tedy výzkumem vlastností konkrétního jedince s cílem poznat jeho vlastnosti, navrhnout vhodný způsob léčby či předvídat jeho budoucí chování
  • psycholingvistika – zajímá se o vztahy mezi myšlením a řečí u lidí
  • psychometrika – zabývá se konstrukcí testů a technikou měření mentálních schopností či osobnostních vlastností
  • zoopsychologie – zabývá se psychikou zvířat různého stupně vývoje

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1086-6. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]