Jadranský výškový systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Výšková značka z roku 1888 v Salcburku

Jadranský výškový systém (Jaderský výškový systém; Metry nad Jaderským mořem) je výškový systém udávající výšku nad hladinou moře se třemi rozdílnými referenčními body. V Rakousku se údaj vztahuje k střední hladině Jaderského moře v přístavu Molo Sartorio v italském Terstu (Pegel Trieste 1875, česky výchozí bod Terst 1875), hladina byla stanovena v roce 1875. Naproti tomu v jugoslávských nástupnických státech se systém vztahuje ke střední hladině vody v Molo Sartorio z roku 1900 (výchozí bod Terst 1900), zatímco stejně nazývaná definice výšky pro Albánii se vztahuje k výchozímu bodu Drač, střední hladině vody v přístavním městě Drač v Albánii.[1]

Přístav v Terstu v roce 1885

Jadranský výškový systém se používal také na území Česka, a to až do konce druhé světové války. Po připojení k tehdejšímu východnímu bloku došlo k přechodu na systém Baltský po vyrovnání, který se používá dodnes.

Uživatelé systému[editovat | editovat zdroj]

Výškové systémy v Evropě

(V závislosti na národním jazyce se pro výškový údaj používají různé názvy)

Název a zkratky systému v dalších jazycích[editovat | editovat zdroj]

  • ItálieItálie Itálie: Metri sopra l'Adriatico
  • MaďarskoMaďarsko Maďarsko: mAf – odvozené z méter Adria felett
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené království: m AA – odvozené z Metres above the Adriatic

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mareograf v Terstském přístavu Molo Sartorio zřídila v roce 1875 místní observatoř provozovaná vojensko-geografickým ústavem rakousko-uherské armády. Průměrná nadmořská výška vodní hladiny v Molo Sartorio se stala údajem platným pro celou rakousko-uherskou monarchii. Zatímco státy bývalé Jugoslávie jej stále používají, nástupnické státy Rakousko-Uherska začleněné po druhé světové válce do východního bloku, jako Maďarsko a Československo, přešly na systém Baltský po vyrovnání.

Používání systému v Česku[editovat | editovat zdroj]

Locus perennis, výchozí nivelační bod Lišnov

Od prvního přesného nivelačního měření, které v Česku jako části tehdejšího Rakouska-Uherska probíhalo v letech 187296, se jako základ výškové sítě používala střední hladina Jaderského moře v Terstu. Jadranský výškový systém převzalo také Československo, jakožto nástupnický stát Rakouska-Uherska.

Po skončení druhé světové války přešlo mnoho zemí nově vzniklého východního bloku (včetně Československa) na systém Baltský po vyrovnání, u kterého je výchozím bodem ruské město Kronštadt na břehu Baltského moře.[3] Hlavním důvodem bylo sjednocení geodetických systémů ve všech státech tohoto bloku. Od roku 1952 se tak v Československu začalo přecházet na baltský systém, jeho finální podoba, systém „baltský po vyrovnání“, začala fungovat v roce 1957,[4] před tím však bylo nutné provést složité přepočty nadmořských výšek (vyrovnání) – např. nadmořská výška bodu Lišov v systému Bpv je o 388,6 mm nižší než v systému jadranském (u dalších bodů v Česku činí rozdíl 350–420 mm).

Bpv je dnes jediným závazným geodetickým výškovým systémem v Česku,[5] výjimečné používání jadranského systému bylo v některých lokalitách (např. v Praze) dovoleno do roku 2000.[6]

Výškové rozdíly mezi Rakouskem a sousedními zeměmi[editovat | editovat zdroj]

V Rakousku se používá normální ortometrická výška (kulovitá výška). Sousední země Rakouska používají různé výchozí body a metody, což vede k rozdílům mezi výškovými informacemi. Ty činí na státních hranicích:[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meter über Adria na německé Wikipedii.

  1. Muharrem Deagovoja. [s.l.]: [s.n.] 
  2. NEW GEODETIC REFERENCE FRAME NEW GEODETIC REFERENCE FRAME “KOSOVAREV 01 KOSOVAREV 01 ” [online]. 2010-01-29 [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. 
  3. MARŠÍKOVÁ, Magdalena. Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 182 s., [3] s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7277-318-3, ISBN 80-7277-318-6. OCLC 124090721 
  4. Přednáškové texty z Geodézie. old.gis.zcu.cz [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-29. 
  5. Částka č. 138/2006 Sb.. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. 
  6. Částka č. 30/1995 Sb.. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. 
  7. Karte mit Höhendifferenzen vom Bundesamt für Eich- und Vermessungswesen

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • La stazione mareografica di Trieste. In: ISMAR Istituto di Scienze Marine. (italsky)