Proláklina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Proláklina (nebo též deprese) je místo na pevnině, které leží pod úrovní hladiny světového oceánu (tj. má zápornou nadmořskou výšku). Nejníže položeným místem zemského povrchu je hladina Mrtvého moře (–430 m n.m.). V barevné hypsometrii se prolákliny zpravidla označují tmavozeleně, resp. tmavší/sytější zelenou než nížiny.

V širším smyslu se tak někdy označují všechny uzavřené (bezodtoké) kotliny na zemském povrchu, včetně těch, jejichž dno je výše než hladina oceánu. Takový případ je např. kotlina Bodélé.

Nejhlubší prolákliny na Zemi[editovat | editovat zdroj]

pořadí název stát světadíl hloubka (m n.m.) poznámka
kaňon pod Denmanovým ledovcem Antarktida –3500 nejníže položené místo pevniny
kaňon pod Byrdovým ledovcem Antarktida –2780
dno jezera Bajkal Rusko Asie –1187 nejníže položené zatopené místo pevniny – nejhlubší kryptodeprese
1. proláklina Mrtvého moře Izrael
Jordánsko
Západní břeh
Asie –430 nejníže položené místo zemského povrchu
2. Turfanská proláklina (jezero Ajdingköl) Čína Asie –154
3. Assalská proláklina Džibutsko Afrika –153 nejníže položené místo Afriky
4. Karagije Kazachstán Asie –138 nejníže položená suchá proláklina
5. Kattara Egypt Afrika –133
6. Danakil Etiopie Afrika –125
7. Laguna del Carbón Argentina Jižní Amerika –105 nejníže položené místo povrchu západní polokoule a jižní polokoule
8. Údolí Smrti USA Severní Amerika –85 nejníže položené místo Severní Ameriky
9. Gran Bajo del Gualicho Argentina Jižní Amerika –72
10. Saltonský prolom USA Severní Amerika –69
11. Sebcha Tah Západní Sahara Afrika –55
Deep Lake Antarktida –50
12. Sabchat Ghuzajjil Libye Afrika –47
13. Lago Enriquillo Dominikánská republika Severní Amerika –46 nejníže položené místo na povrchu ostrova
14. Meridové jezero Egypt Afrika –43
15. Valdés (jezero Salina Grande) Argentina Jižní Amerika –42
16. Šot Melrhir Alžírsko Afrika –40
17. Sechura Peru Jižní Amerika –34
18. Kaspické moře Ázerbájdžán
Írán
Kazachstán
Rusko
Turkmenistán
Asie

Evropa

–28[P 1] nejníže položené místo Evropy

nejrozsáhlejší proláklina světa (Kaspická nížina)

nejhlubší místo dna leží v hloubce –1023 m

19. Šot al-Gharsa Tunisko Afrika –17
20. Eyreovo jezero Austrálie Oceánie –16 nejníže položené místo Oceánie

V Česku[editovat | editovat zdroj]

Povrch v Česku nikde neklesá pod úroveň moře. Změřená hloubka zatopeného dna Hranické propasti se nachází ve výšce –158 m n.m. (odhaduje se ještě o stovky metrů hlouběji), nejedná se ale o svislou vzdálenost vedoucí volně na povrch.

Přirozené deprese (včetně položených nad úrovní moře) se zde také prakticky nevyskytují. Mikroproláklinou tohoto typu je např. kotlina bývalého Čejčského jezera na jihu Moravy, která musí být uměle odvodňována.

Uměle vytvořenými depresemi jsou zejména jámové lomy, z nichž největší a nejhlubší se nacházejí v Mostecké pánvi. Na dně lomu Bílina leží absolutně nejnižší bod na povrchu Česka, v nadmořské výšce 20 m.[1] Předpokládá se, že postupem další těžby se povrch dostane pod úroveň moře, čímž vznikne umělá proláklina v pravém smyslu slova.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Záliv Kaspického moře Kara-bogaz-gol (Turkmenistán) leží ve výšce –33 m.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. iUHLI.cz [online]. 2014-10-13 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]